Blog – Ze života + napsat příspěvek

Inverze s sebou nese stále těžší a těžší mlhu, dny jsou na podzim kratší a kratší. Každým dnem je větší zima a člověku je nějak smutno… Tak nějak bych charakterizoval podzim a optiku, přes kterou jsem se na něj spoustu let díval. Asi nejsem úplně sám. Mnoho z nás podzim nemá rádo a netrpělivě vyhlížíme...přečíst celé »

Rozhodl jsem se napsat pár řádků k tomu, jak si běh opravdu užít. Za ta léta, co běhám, se setkávám s různými typy běžců. Co je fajn dělat, případně nedělat, abych si já osobně běh opravdu užil? Možná to někoho inspiruje, možná se v tom někdo najde. Tak jdeme na to. 1. Lepší pomalu než vůbec Hned na...přečíst celé »

Uvědomuju si čím dál více, jak důležité je trávit čas na čerstvém vzduchu mimo město, mimo všechen ruch, nákupy, počítače a internet. Příroda mě perfektně psychicky a fyzicky regeneruje, abych byl fit v práci a všude v životě, kde potřebuji. Bez ní to nejde. Jing jang. Když běhám, nesportuju, ale...přečíst celé »

Rád bych se podělil o svou další zkušenost. A to s výběrem a nákupem běžeckých bot. Kde? Jak? Kdy? A vůbec jaké? To jsou otázky, které mnohdy spousta běžců moc neřeší. Důležité je uvědomit si, že nákup běžeckých bot není tak složitý, jak se píše na různých běžeckých webech a fórech, kde lidé vášnivě...přečíst celé »

Písek, slunce, borové lesy a plážová atmosféra. Přes všechny globální změny je ta legendární máchovská vůně borového háje pořád skutečná. A jak se tu báječně běží… alespoň tedy do 30. kilometru… Hned brzy ráno se nervózně rozklusávám po brněnském bytě a sháním nějaké svršky a spodky, které...přečíst celé »

Je to už něco přes 3 roky (přesněji červen 2012), co jsem začal s běháním, od té doby mám v nohách cca deset tisíc naběhaných kilometrů. Dostal jsem teď znovu nápad podělit se o vše, co jsem během svých cest a výběhů zaznamenal (všechny mé další články jsou zde). Co se mi líbí, a co naopak ne. Někomu možná přijdou mé názory trochu neadekvátní, přehnané, ale já to tak vidím a rád si poslechnu postřehy ostatních. Běhání za teplého počasí Tohle období mám opravdu rád. Můžete běhat v devět večer a pořád je krásně teplo a světlo. Na trati potkáte desítky běžců, hlavně začátečníků. A protože mám moc rád společnost, mám rád kolem sebe co nejvíce běžců, takže...přečíst celé »

Ahoj všem, chci se s vámi podělit o mé běžecké začátky. Je mi 47 let a jsem třetím rokem bez práce. Před několika měsíci jsem usoudila, že bych něco měla dělat s fyzičkou. Bydlím blízko údolí, kam chodí lidi běhat a jezdí na kole. Tak jsem se oblékla do toho, co jsem měla doma, obula botasky z tržnice, do uší nasadila sluchátka a vyrazila jsem. Nic jsem si o běhání nečetla, spoléhala jsem se, že mi tělo samo řekne. Jen jsem věděla, že mám být uvolněná. Prvních 10 minut jsem šla rychlou chůzí, ne proto, abych se rozehřála, spíš abych zmizela ze sídliště. Já jsem se trochu styděla… V údolí jsem se rozběhla tempem, ani jsem nepřemýšlela, jestli to je rychle nebo pomalu,...přečíst celé »

4. 8. 2015: Jsem začátečník na úplném běžeckém začátku. Ano, jsem začátečník. Je mi 46 let a rozhodl jsem se jednak z důvodu snížení váhy svého těla, a jednak pro potřeby divadelní a umělecké, mít trochu své tělo vypracované. Včera jsem našel náhodně tuto webovou stránku a začetl se do několika článků pro začátečníky. A teď… Teď to nechávám v sobě zrát. Mám již naplánováno, jaké koupím boty. A ve chvíli, až mě boty přijdou, hned začnu. V jednom článku jsem si přečetl, že běhání je dobré zkusit brzo ráno – třeba v pět hodin. No, jsem zatím ranním spáčem, ale když vstávám do práce deset minut po páté… Tak si říkám, že bych mohl klidně...přečíst celé »

Jan „Slepejš“ Bauer (37) je nadšený sportovec a masér z Libně. Ve třiceti letech přišel o zrak, ale nerezignoval a založil si masážní salón v Praze-Libni, který s humorem sobě vlastním nazval U Slepejše. Aby toho nebylo málo, onemocněl roztroušenou sklerózou. I když se mu hlavou honily všelijaké myšlenky, za pomoci...přečíst celé »

Jako asi každý nadšenec jsem začínal běhat v naprosto nedobré obuvi, v naprosto nevhodný čas a naprosto nevhodné tratě. Postupem času jsem se začal vzdělávat a díkybohu to letos bude pět let, co pravidelně běhám. Loni na akci z práce jsme se ještě s několika kolegy, kteří mají taktéž blízko ke sportu, bavili, že bychom vyběhli na halfmarthon v Olomouci, tehdy jsem to považoval za povídání u pivka, a taky to z větší části byla pravda. Výjimkou se však stal šéf, který za mnou koncem letošního března přišel, jestli prý už mám koupený start, že bychom do toho mohli jít. Říkal jsem si proč ne, mám naběháno několik let, letos za sebou sice jen desítkové tréninky, ale to půjde....přečíst celé »

Po přečtení několika zajímavých článků v části „Ze života“ jsem se rozhodla podělit se s vámi o tom, jak je (alespoň v mém případě) nelehké s něčím skončit, mnohem těžší správně začít, a nakonec – vydržet. Sport jako takový mi nikdy nebyl cizí. Tělocvik jsem měla ráda, bavil mě volejbal, basket a jiné baly, v létě plavání, in-line bruslení a jízda na kole. Nikdy jsem ale nedělala žádný sport závodně, ačkoliv se taťka už řadu let účastní všelijakých duatlonů, triatlonů, krále Šumavy, maratonů a půlmaratonů a jiných běhů a cyklozávodů. Brácha zase začínal s orientačním během a teď se věnuje především keškaření, při kterém je neméně...přečíst celé »

Drazí čtenáři, tímto článkem se chci s Vámi všemi podělit o své zkušenosti s běháním. Předem upozorňuji, že přečtení tohoto článku ve Vás vyvolá rozporuplné pocity a hlavně velké množství otázek, na které Vám nebudu moci dostatečně erudovaně odpovědět. V tomto článku se totiž dozvíte, co se stane, KDYŽ PŘESTANETE BĚHAT. A je to tady. Právě dnes vyběhnu. Už se moc těším, je to můj první výběh. Mám trošičku strach, ale co, však ono to nějak dopadne. Hlavně nepřepálit začátek. Poslední utažení tkaniček a následuje krátké pětiminutové rozcvičení, které jak už jsem na mnoha stránkách četl, není radno podcenit. Zbývá nastavit čas – odpočet na 12 minut,...přečíst celé »

Životné osudy bývajú nevyspytateľné. Niekedy by ani filmový scenárista nedokázal dramatickejšie zamotať dejovú líniu. Nevšedný príbeh Štefana Kalužu (22.12.1938–12.3.2015) z Vrbového, nepoddajného športovca v bežeckých maratónkach, stojí naozaj za prečítanie. Rodák z Hradišťa pod Vrátnom, dediny neďaleko Brezovej pod Bradlom, zvládol klasické maratónske behy stokrát. Pravda, až po krutej príhode v tridsiatom treťom roku jeho života. V lete 1971 sa mu totiž osud poriadne zauzlil po náhlom krvácaní do mozgu. Tragédiu spôsobila prasknutá cievka. Päť týždňov preležal na nemocničnom lôžku v bezvedomí. Zubatá sa po ňom už-už načahovala. Chtelnicou, trvalým bydliskom Števa...přečíst celé »

Také se pro vás běhání stalo radostí? Pro mne ano. Taková pomalá plíživá radost. 🙂 Alespoň déle vydrží – si říkám. O svých úplných začátcích jsem napsal zde, a pokud by někoho zajímalo, jak pokračovala ta moje radost, zkuste číst dál. Důležité je, že běhám. Pomaličku, ale přece. Nemohu o sobě říct, že jsem běžecký samouk, protože jsem se vlastně ani nikdy běhat neučil. Prostě jsem se na stará kolena rozběhl… Kdyby mne někdo vedl, tak by to nejspíš bylo v něčem jednodušší a mohl bych se některých problémů vyvarovat. Ale nevadí mi na to postupně přicházet sám, jen to někdy víc bolí. Má to také svoje kouzlo. Po čtyřech měsících jsem si prodlužoval...přečíst celé »

Ahoj, jmenuji se Lenka a letos mi bude 32 let. Jsem maminka dvou malých holčiček a v současnosti jsem stále ještě na mateřské dovolené. Celý život jsem bojovala s nadváhou, po porodech bohužel spíš s obezitou. Jsem vášnivá dietářka, neexistuje dieta, kterou bych nevyzkoušela. Bohužel jsem se nerozvážností, leností a nezdravým životním stylem dostala na váhu přesahující trojčíslí. Sice mě to děsilo, ale našla jsem vždy milion výmluv, proč s tím nic nedělat. Nejoblíbenější byla, že mám malé děti a prostě nemám čas. V lednu loňského roku jsem se dostala do takového psychického stavu, že jsem věděla, že mám poslední šanci to změnit. Podotýkám, že jsem v životě kromě...přečíst celé »

Zdravím všechny běžce. Patřím mezi začátečníky. Běhám si pro své vlastní uspokojení a radost z pohybu. Už na základní škole jsem se věnoval atletice, zvláště pak přespolním běhům a 15tistovce. Ale s nástupem na střední školu jsem s běháním přestal. Pak se mi dostala do ruky kniha „Zrozeni k běhu“, která mě silně oslovila. A to tak, že jsem po mnoha letech opět vyběhl. Musím říci, že to ale bylo opravdu nepravidelně. Tak jednou, maximálně 2x týdně. 3–4 kilometry. V obyčejných teplákách a neběžecké obuvi. I přesto mě to velmi těšilo. Opět se mi to začalo líbit. Ale chyběla pravidelnost. Chtělo to opět nějaký impulz, inspiraci. A ta přišla opět skrze knihu....přečíst celé »

Zdravím všechny nadšené běžce a běžkyně, kteří čtou tento článek. Dříve jsem napsal dva články. Jeden byl o záčátku mého běžeckého života a druhý o tréninku na maraton. Rád bych podotknul, že tento trénink spočíval především v tom, že jsem prostě běžel. Nedržím se žádných tréninkových plánů. V tomto...přečíst celé »

Miluji léto a běh v létě. Na podzim a v zimě už to tak pěkně neběží, i když k zimě se ještě dostanu, proč ji mám přesto rád. V minulém článku jsem popisoval, jak se mi krásně běželo v srpnu na horách, to jsem v podstatě sečetl a podtrhl letošní jarní a letní běh obecně. V tričku, vzduch kolem nádherně čistý, teplý, dlouhé dny a krátké noci, posezení u ohně a další a další pozitivní prvky letního běhání. Pro představu, už jenom z pragmatické věci, jako je doba tréninku, považte následující. Na 15 kilometrový trénink jsem vyrážel až kolem sedmé a vracel se za příjemného západu slunce. Ale bylo ještě mnoho světla! Kdepak teď po změně času v tomto...přečíst celé »

Úryvek je z knihy Maléry a já kondičního běžce Oldy Čepelky, zakladatele Běhu na Ještěd. Kniha vyšla letos, má 376 stran, je určena neběžcům, ale největší kapitola se týká běhání. Dostanete ji v knihkupectvích. Maratón omylem Před lety mne srazilo s kola auto. V Řecku. Mozaikovitě jsem si rozlámal čelo, odtrhl jsem...přečíst celé »

Ozývám se Vám po nějaké době. Nebojte se, s běháním jsem nepřestal! Právě naopak. V aktuální době trénuji mnohem víc než předtím a mám do běhání i mnohem více chuti. Proč tomu tak je? Inu, čtěte dál. Nazuju maratónky a vyběhnu vstříc další úžasně pozdně-letní zábavě a radosti. Nic mě nelimituje, nic mě nebrzdí, neuvažuju vůbec nad tím, co mi snad ten čas, když běžím, bere. Nebere mi vůbec nic, maximálně špatné nálady. Tento víkend jsem byl oproštěn od všech telefonů, počítačů a televizí, bez kterých si už neumíme život představit a vyměnil jsem je všechny za „pouhé“ celo-dvoudenní běhání v horách. Všechno sice rychle uteklo, ale mohl jsem...přečíst celé »