Ze života + napsat příspěvek

Zdravím všechny, jmenuji se Tomáš, letos mně bude 40. S pravidelným běháním jsem začal před dvěma a půl lety. Když jsem byl mladý, dělal jsem atletiku, kde byl samozřejmě i běh a já ho nesnášel. Pak šly roky, rodina, práce, změna bydlení město – vesnice. Byl jsme vždy zvyklý něco dělat (rekreačně) a najednou cca posledních 5 let jsem neměl čas na nic. Jsem si myslel! Přesto jsem přemýšlel, co s tím a poslední rok jsem koumal, co budu se sebou dělat. Dojíždět do města za kamarády a platit si tělocvičnu, posilovnu, co třeba kolo, ale co v zimě? Vše bylo na něco navázané, něčím podmíněné, ať už účastí někoho, otevírací dobou, počasím, atd. Znáte to, s někým se...přečíst celé »

Nejvíce jsem se bála toho, že nebudu mít čas pro sebe – ten tak důležitý čas, který mi strašně chyběl… Být sama a věnovat se svým záležitostem. Od narození syna jsem téměř 2 roky nikde nebyla – 1x na srazu ze střední a 1x na večeři s kolegy z práce, kteří si na mě vzpomněli, což hrozně potěšilo. Trochu jsem se cítila jako sobec, že nechci všechen svůj čas věnovat synovi, ale už mě to přešlo. Zjistila jsem, že mě v tom mí blízcí podporují. Jak jsem již psala ve svém předchozím článku Pokračování aktivity – aneb jak se dá či nedá sportovat na mateřské, syna zabaví na zahradě babička s dědou, příležitostně i manžel (pokud zrovna není na kole a...přečíst celé »

Uběhl přibližně měsíc a kousek od napsání mého prvního článku. Za tu dobu jsem si už pořídila boty značky Asics (Gel Trabuco 14 G-TX) a běhám (tedy teď už běhám 🙂 ) celkem pravidelně. Mému muži patří velký dík za to, že jsem sehnala boty za velmi dobrou cenu,  i o tu se postaral on, tj. zaplatil je. Musím říci, že to celou věc tak nějak urychlilo, jelikož já sama bych na ně z mateřské šetřila opravdu o něco déle. Jen musím podotknout, že jsem asi volbu velikosti přetáhla o půl čísla, ale alespoň jsem chytřejší pro příště. K botám jsem si mohla vybrat i kalhoty, takže mojí super výbavu tvoří boty a 3/4 kalhoty Craft, moira a tričko, lehká bunda. Tudíž na začátek...přečíst celé »

Na začátku bych ráda vyjádřila svůj obdiv ke všem, kteří se rozhodli začít běhat (nebo chodit či pro jiný sport) a ve svém odhodlání vytrvali. Samozřejmě zdravím veškeré příznivce a návštěvníky těchto stránek. Je mi 32 let a jsem maminka „už“ 20 měsíců. S váhou si myslím žádné větší problémy nemám – měřím cca 170 cm a vážím 60 – 63 kg. Pár let před těhotenstvím jsem se začala věnovat s manželem cyklistice. Jednou jsme se s kamarádem vyhecovali při večerní návštěvě hospůdky, že z našeho výletování vymáčkneme trošku víc – že pojedeme nějaký ten závod. Vybrali jsme si Krále Šumavy. Na přípravu zbývaly celkem 3 měsíce, což není...přečíst celé »

Ženy po padesátce se většinou do sportu moc nehrnou. Mně se taky několik let nechtělo a měla jsem důvody, proč nemůžu běhat. Když jsem se nakonec k běhání donutila (velké díky tomuto webovému portálu!), zjistila jsem, že ty důvody byly vlastně jen výmluvy. Tady jsou: 1. Nemáš na to čas. – Mám. Hodinu denně mám. Buď si přivstanu, nebo škrtnu jedno kafe s kamarádkou, jeden díl TV seriálu. 2. Nemáš kde. – Mám. Park nebo les. Lepší je les bez asfaltek, ale i na tvrdém se dá běhat. Do lesa se dá i dojet. Jdu 10 minut na trolejbus, pak jedu 15 minut. Běhám 30 minut po měkké lesní cestě. Pak jedu a jdu zase zpátky, takže k běhu si můžu připočítat ještě 20 minut chůze, to je dobrý...přečíst celé »

Vždy, když si vzpomenu na své začátky s běháním, pociťuji zvláštní radost a nostalgii. Začalo něco nového a uvědomoval jsem si to. Už pravidelně běhám téměř 5 let a za tu dobu se tato nostalgie častokrát vrací, někdy bohužel také přijdou pocity jiného ražení. Člověk se musít připravit zkrátka na to, že je kolem nás nejen to pěkné, ale spousta problémů a nepříjemností. V běhu to platí dvojnásob. Poměrně dost začínajících běžců nevydrží pravidelně trénovat déle než 3 týdny. Pokud je prvních několik běhů prima, dostaví se známý „wow“ efekt z něčeho nového, prospěšného. Jenže postupem času začne nadšení opadat. Lesní cesta se najednou nezdá tak...přečíst celé »

Uběhla sice už pěkně dlouhá řádka dnů (či spíše měsíců 🙂 ), od které jsem napsal článek Jak jsem začal s běháním – 1.díl, ale rád bych v psaní pokračoval. Dostal jsem se v něm k tomu, jak jsem k běhání přišel a popisoval jsem svůj první běh. Pokračovat nebude nijak zvlášť složité, protože si své začátky pamatuji velmi dobře. Stejnou trasu (zmíněna v předchozím článku) jsem začal „poběhávat“ pravidelně tak 3x týdně. V té době jsem běhal stále v naprosto nevyhovující obuvi (staré sálové adidasky ! ), ale jelikož jsem běhal po trávě a lesních cestách, tak jsem žádnou bolest z nesprávné obuvi myslím necítil. Co jsem cítil určitě, byly mé...přečíst celé »

Prolog Abych začal upřímně, měřím 182 cm a vážím kolem 90 kg. Fuj a je to venku. Asi před 6 lety jsem byl vcelku pohledný a hlavně hubený chlapec. Bylo mi dobře, nedělal jsem žádný sport a jedl jsem úplně normálně – sem tam něco sladkého, normálními jídly jsem se rozhodně nepřecpával a žil jsem běžný život puberťáka. Jednoho dne mi moje kamarádka řekla, že začínám trochu přibírat a jde to mírně vidět v mém obličeji. Poradila mi, ať začnu běhat. Bože, běhat, to nemůže myslet vážně. Já a sport? Ha, ha. Ne, to vážně nejde. A tak jsem během těch pár let přibral pár kilo, vytáhl se o pár centimetrů a teď je ze mě to, co je. Vysoký vůl s velkým zadkem a panděrem....přečíst celé »

Víkend – den pátý, šestý a sedmý Předběhl mě kůň, pes i člověk… Běhání přináší do života pohodu.  Tělo i mysl se po běhu  uklidní.  Po dni očekávání, zda dokážu opět doklusat až do cíle, ze mě vše padá. Po bytě se line vůně koňských stájí, kapky ze sprchy dávají zapomenout na únavu, běžecké boty už stojí na kraji terasy… Na běhání je nejkrásnější to vše okolo. Kdybych psal za běhu, vypadal by můj běžecký svět trošku jinak. Ještě že nediktuji své myšlenky přímo na trati. Na trati, kterou jsem zatím neměnil… Pojďme si tedy nyní představit jedno kolo vinořského okruhu. Sebastian Vettel, který před kvalifikací na Velkou cenu Číny Formule 1...přečíst celé »

Den třetí Uvádím věci na pravou míru a vybíhám podruhé.Jestli jste četli zápisky z předešlých dvou dní, tak jste bohužel nebyli sami. Ne, že bych se tomu výslovně bránil. Ne že bych snad cokoliv tajil. Vlastně si za to můžu úplně sám. Ukázal jsem je i své drahé * 1 polovičce. Asi jsem se chtěl pochlubit, že umím ve večerních hodinách provozovat i jinou činnost než je spánek u televize. … a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat: a) Miru se dala také na běhání b) Pochválila mě za skvělou češtinu a gramatickou správnost c) Donutila mě změnit * 2 některá má tvrzení C), bohužel pouze c) je správně. Ale těch chyb nebylo zas až tak moc… 🙂 *3 Pojďme tedy učinit...přečíst celé »