Téměř každý běžec se někdy musel ve svém běžeckém životě potýkat s nějakým typem zranění, které si přivodil při sportu nebo při nějaké běžné každodenní činnosti. Proto nám dáte určitě za pravdu, že se jedná o velmi nepříjemnou věc, zvláště když jste měli v tréninku zrovna tak dobře našlápnuto. Objemová fáze tréninku se podařila, jde se do rychlosti, vyhlížíte první závody… Na závodech překonáváte všechny své osobní rekordy, cítíte se skvěle, máte úžasnou životní formu. A pak stačí jen malá nepozornost – drobné zaškobrtnutí v lese přes větev nebo na nerovném povrchu, uklouznutí na ledovce, propadnutá dlažební kostka – lze si dosadit další varianty, které běžecký život někdy přináší… A zranění je na světě.
Nemusíte se však zranit jen při běhání, ale i při jiných sportech… Pád z kola, zranění v posilovně při zvedání neadekvátní zátěže a další obdobné situace jsou také z tohoto pohledu rizikové. A mnoho sportovců se zraní nejen při sportování, ale při každodenních činnostech…
Co s tím? Jistě, mnoho rizik můžeme eliminovat tím, když budeme více myslet na to, co právě děláme, budeme se soustředit na tady a teď a dávat si větší pozor, ať už při sportu nebo při všem ostatním. To ovšem neznamená, že budeme imunní vůči naprosto všem nehodám, protože ty prostě k životu patří. Co však lze ovlivnit je to, jak se s daným zraněním vypořádáme a jak dlouho bude trvat, než se zase vrátíme k plnému tréninku…
Potýkáte-li se s nějakým chronickým problémem, který vyústí ve zranění (a nejedná se v tomto případě o úraz z nepozornosti), je po uzdravení nutné v prvé řadě pátrat po jeho příčinách. Těmito příčinami může být:
Nesprávná technika běhu – špatný typ obuvi, vadný běžecký styl apod., to vše může vyústit v řadu zranění:
Dlouhodobé přetěžování a přetrénování – při návratu k tréninku neběhejte více, než na co momentálně skutečně máte, abyste se již k těmto typickým běžeckým zranění nevraceli:
Nedostatečné rozehřátí a příprava organismu před náročným tréninkem
Každá delší pauza v tréninku znamená pokles výkonnosti. To však neznamená, že se na svou původní formu už nedostanete – právě naopak, pokud na to půjdete chytře.
Nechcete-li o svou těžce vybudovanou formu rychle přijít, máte několik možností, jak negativní důsledky zranění zmírnit. Vždy samozřejmě záleží na povaze problému, ale některé tipy jsou univerzální:
Při léčbě kotníků a zejména kolen se vyplatí s návratem k běhu nespěchat a čekat na plné zotavení. Je však možné dobu rekonvalescence zkrátit a hlavně zkvalitnit pomocí různých způsobů a pomůcek. K jedné takové pomůcce patří velmi užitečné motodlahy, které si můžete dokonce pronajmout.
Motodlahy pomáhají zkrátit délku rehabilitace, zamezují ztuhlosti kloubů, podporují hojení chrupavek, šlach a měkkých tkání, snižují bolestivost. Výhodou je, že plně elektronickou motodlahu můžete ovládat pomocí dálkového ovladače a dovolí vám cvičit i 3–4 hodiny denně.
Motodlaha Artromot K1 se využívá k rehabilitaci po operaci kolene nebo kyčle, zejména po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu, kolene nebo po plastice křížového vazu. Dále pomáhá po operativně zajištěných frakturách, zásazích na měkkých tkáních poblíž kloubu a proběhlých zánětech.
Moderní motodlaha Artromot K3 pro plynulé pasivní rozhýbání kotníku po operativně zabezpečených frakturách, pseudoartrózách a rekonstruktivních zásazích na kostech, chrupavkách, šlachách nebo vazech.
Ať už za vaším vynuceným běžeckým půstem vězí jakékoliv zranění, máte řadu možností, jak jej můžete zkrátit či hojení urychlit nebo alespoň zkvalitnit. Tak ať to běhá!
Sponzorováno – placená spolupráce
21. 3. 2019 / Zdraví a výživa / Autor: fv-admin