Intervalový trénink, vo2max, silový trénink, atletická abeceda, sprinty, úseky… To je jen malý výčet tréninkových postupů nebo pojmů, které se neustále zdůrazňují jako ty nejzásadnější za cestou k lepší výkonnosti. Pravda, ale co když žádný začátečník ještě nic z toho řešit nechce, nic z toho řešit nepotřebuje? A je to vždy ta nejlepší cesta ke zdraví? (Ani omylem.) Pro profesionálního nebo výkonnostního běžce platí samozřejmě trochu jiná měřítka. Jakmile se začátečník trochu zmátoří a vybuduje základní vytrvalost, zcela automaticky začne podobné prvky do svého tréninku zařazovat také… Pro mnohé to bude možná překvapivé zjištění, ale mířím k tím k následujícímu tvrzení: zařazení tréninkové jednotky X do tréninkového plánu namísto tréninkové jednotky Y automaticky neznamená, že nám to pomůže ve výkonnosti, ani to, že nám to zlepší naše zdraví. Nezáleží na tom, jaké má začátečník zrovna vo2max nebo jestli dokáže slušně zaběhnout stovku (navíc mnohdy nesprávným běžeckým stylem). Každému amatérskému běžci by mělo záležet hlavně na zdravotních benefitech běhání. Opravdu klíčová a rozhodující je nejen do běžeckého života zejména zdravá strava. Podle mě se to trochu v běžeckých vodách vytrácí a je nutné o tom stále mluvit a toto téma otvírat. Až moc se klade důraz na to, za jak dlouho se uběhne ten či onen maraton, a jaké tréninkové nástroje k tomu využít. Trenéři, kteří úplnému začátečníkovi „vypočtou a naplánují“, že může bez starosti běžet za měsíc maraton, navíc bez znalosti běžcova aktuálního zdravotního stavu, jídelníčku, jsou v lepším případě k smíchu, v tom horším k hlubokému politování.
Navrhuji tedy položit nejzásadnější důraz v začátcích s běháním na stravu. To se hodí úplně každému, a to nejen ke sportování, ale i do „normálního“ života. Podle mého názoru může naprosto každý ovlivnit (nejen) své sportovní výkony, ale i celkové zdraví, právě zdravou výživou a správnými návyky. Co se však rozumí pod pojmem zdravá výživa? Věřte tomu nebo ne, ani dnes na to nikdo není schopen uspokojivě odpovědět… Najde se plno „fundovaných“ odborníků, kteří vám budou tvrdit, že je nejlepší primal / paleo výživa, další budou zdůrazňovat zvýšený příjem doplňků ve stravě a tak dále. Mnozí z nich však sledují jen své marketingové zájmy (prodej „revolučních“ přípravků, knih, kurzů, …) a pramálo jim záleží na zdraví svých svěřenců, chcete-li klientů.
Není mým cílem v tomto článku nastínit nějaký vlastní komplexní výživový styl nebo nějak kritizovat ostatní (to možná příště). Jsem přesvědčen o tom, že k tomu potřebuje dojít každý sám a najít si vlastní cestu, možná i metodou pokus-omyl přijít na to, co je pro něj jak v životě, tak v tréninku užitečné, a co funguje. V mnoha ohledech totiž stačí položit jen větší důraz na vlastní intuici a elementární zdravý rozum, a kriticky se zamýšlet nad reklamami výrobců nebo aktuální masáží.
Co myslím tím zdravým rozumem? Vyzkoušíme si jednoduchý testík, „co je lepší“.
Co je lepší, vzít si na snídani rohlík nebo banán? (Rohlík, potažmo pečivo, ať už sebevíce vícezrnné nebo celozrné, je vždy jen jakousi umělou a nafouklou slátaninou s mnoha přísadami, které jsou pro tělo špatně čitelné. Jejich skutečný užitek je minimální a navíc mohou i škodit. Pečivo je plné prázdných kalorií, které by bylo dobré nahradit něčím lepším: něčím, co obsahuje více vitamínů, minerálů a dalších prvků o stejné energetické hodnotě. Banán nebo jablko k snídani plně nahradí a mnohonásobně převýší tyto umělé a zbytečné polotovary.
Co je lepší, pít čistou vodu nebo kávu zapitou cocacolou? (To platí i při tréninku nebo závodě – skutečně potřebujete umělé a nebezpečné cukry s černou vodou namísto obyčejné vody se zdravými přírodními cukry?)
Co je lepší, nechat si dovést pizzu (nebo jít do fastfoodu) nebo si udělat nějakou zdravou večeři?
Takhle by se dalo pokračovat do nekonečna, přesto je to užitečný nástroj – zkuste vždy krátce pouvažovat nad tím, co by bylo lepší zrovna místo toho jídla nebo pochutiny, kterou máte v plánu sníst. Vaření může být zábava i příležitost, jak se naučit zdravě stravovat – na internetu můžete najít spoustu receptů a experimentovat.
1. Jezte více ovoce a zeleniny, a to i v zimě.
Dnes máme skvělé možnosti, i v zimě si můžeme celkem levně nakoupit mrkve, papriky, rajčata, římské saláty, banány, pomeranče. Využijte této možnosti a žijte zdravěji! Zeleninu mějte jak k obědu, tak k večeři. Upřednostňujte tepelně neupravenou zeleninu, nebo alespoň 50:50 v poměru k vařené. Většina vitamínů a enzymů se znehodnocuje již po dosažení 60 stupňů Celsia. Zeleninu si nemusíte dávat na snídani, tam je dobrá volba ovoce, které vám dodá další energii. Zelenina má obrovskou výhodu v tom, že má málo kalorií, spoustu vitamínů a minerálů a hlavně zasytí. Tmavě zelená zelenina navíc obsahuje spoustu vápníku a bílkovin (brokolice, špenát), můžete ji zkoušet na stovky způsobů. Můžete vařit polévky, přílohy, vymýšlet vlastní recepty, které budou s trochou umu a trpělivosti tím pravým pro vaše každodenní fungování i běžecký trénink.
2. Omezte nebo vynechte pečivo, bílou mouku, sladkosti a cukrovinky.
O tom jsem již psal na začátku článku a vše zmíněné platí: téměř vždy najdete za tyto nezdravé potraviny zdravý a adekvátní ekvivalent.
3. Omezte kávu maximálně na 2 šálky denně a pijte pouze čistou vodu.
Neuvěříte, dokud nezkusíte, jaký to bude mít vliv na vaše zdraví i výkonnost. Tím, že vynecháte veškeré limonády, nadměrné množství kávy nebo čaje, budete ze stejného množství tekutin lépe hydratováni a méně „zaneseni“. Dodržujte však optimální pitný režim, tedy minimálně 2–3 litry vody. Pokud máte odšťavňovač, můžete si vyrábět vlastní džusy, i teď v zimě se to hodí. A v neposlední řadě, i když to může být již ohraná písnička a pro někoho málo příjemná: pokuste se omezit alkohol nebo jej úplně vyřadit.
4. Dávejte přednost jídlu doma před restauracemi nebo jídelnami.
Nikdy nevíte, z čeho v dané restauraci nebo jídelně vaří (původ, kvalita, čerstvost). Obecně jsou jídla z restaurací více solená, více tučná, s větším množstvím různých dochucovadel. Záleží však samozřejmě na konkrétní restauraci. Je lepší na nekvalitní zařízení zapomenout a navštěvovat ty lepší, byť méně frekventovaně, než jste byli doposud zvyklí.
5. Nikdy nevynechávejte snídani.
Pro běžce je snídaně klíčová. I tehdy, když trénuje ráno ještě před snídaní (po doběhnutí se musí nutně najíst, aby doplnil zásoby glykogenu na další část dne). Dále je nutné mít pravidelně, pokud možno ve stejný čas, oběd a pak večeři. Můžete si ještě udělat prostor pro 2–3 svačinky, které by měly sestávat zejména z ovoce a zeleniny nebo z kvalitních mléčných výrobků.
2. 2. 2015 / Zdraví a výživa / Autor: fv-admin