Běh v zimě – kdy raději zvolit zimní sporty?

Hromada sněhu všude kolem by nás měla lákat i k dalším aktivitám místo mnohdy obtížného běhání. Mám pro Vás některé nápady, co s volným časem a jak jej strávit i v zimě aktivním zdravým pohybem. Vyhnu se však obecným tipům, které doporučuji jako kompenzační sporty pořád (samozřejmě stále platí v případě příznivé epidemiologické situace!): jóga, plavání, posilování zanedbaných partií horní části těla, kolo, … Místo toho se zaměřím na opravdu zimní sporty. Zima přeci pomáhá otužovat a utužovat :-).

Běžky, běžky a zase jenom běžky

Nejsou konkurentem běhání, jsou jen jeho zimní partnerkou

Příznivci běžeckého lyžování mají letos žně. Běžkovat se dá i v nížinách a také toho řada z nás náležitě využívá. Osobně nelituji jediného dne, kdy jsem letos vyjel na běžky místo naplánovaného běžeckého tréninku, pokud k tomu byly takové skvělé podmínky.

Běžkování mnozí odborníci a lékaři pokládají za úplně nejzdravější pohyb vůbec. Důvody jsou nasnadě: odpadá zátěž na pohybový aparát díky absenci dopadů. V případě běhání je tato zátěž mnohem větší, přičteme-li k tomu ještě fakt, že mnoho běžců má nějakou tu chybičku na běžeckém stylu. Běžky skvělým způsobem využijeme pro posílení odlišných partií těla, především paží, trupu, rotátorů páteře, středu těla (core) a dalších.

Běžkování také v zimě napomáhá k budování odolnější imunity. Tím, že vystavujeme tělo nižším teplotám, jej otužujeme. Co je však u běžek stěžejní – při tomto pohybu máme obvykle nižší tepovou frekvenci než u běhání. Tím pádem nevysilujeme organismus tolik, co při běhu, energie zvláště v zimě se tak rychle neodčerpává. Přirovnal bych to paralelně k cyklistice, kdy jezdíme také za nižší frekvence a měli bychom tedy trénovat trochu delší dobu než při běhu (pro zachování podobné tréninkové zátěže). U běžek platí přesně to stejné. To nám ale vůbec nevadí, že musíme jezdit více, krásného ladného klouzavého pohybu je těžké se vzdát a mnozí si jej tuto zimu určitě zamilovali také.

Máte rádi běžky? Podělte se o své zážitky z letošních výletů v komentářích. Jste na podobných trasách pomalejší nebo rychlejší než při normálním běhu?

U běžeckého lyžování rozeznáváme 2 styly:

• Klasický styl je vynikající na protažení, na posílení svalů rukou, paží, ramen, pokud soupaž nešidíme a nebojíme se do toho opřít. Klasika bývá nutností do hlubokého neprobádaného sněhu, když je nutné tzv. vyšlápnout stopu. Do běžkování je proto více než užitečné zapojit několik přátel či členů rodiny, aby se každý při prošlapování stopy náležitě vystřídal. 🙂
• Bruslení je již pokročilejší technikou, která nám zase umožňuje jezdit podstatně rychleji a dynamičtěji, pokud pro to nastanou vhodné podmínky – zledovatělý sníh nebo upravená stopa pro bruslení rolbou. Co do nutné fyzičky pokládáme bruslení za náročnější a lze jej v tepových frekvencích srovnávat s během.

Dlouhé tůry ve sněhu

Kromě běžek mají něco do sebe dlouhé, i několikahodinové procházky. V běžecké komunitě se na ně nahlíží trochu s despektem či jsou alespoň považovány oproti běhu za méněcenné. To je však mylný předpoklad. Zcela základní pohyb člověka je totiž chůze, nikoliv běh.

Tůry si užíváme za nízké intenzity, ideálně po 3–5x delší dobu než běžecký trénink, a do plnohodnotného běžeckého tréninku samozřejmě patří (já je za něj samozřejmě pokládám): může se jednat o aktivní regeneraci, trénink za velmi nízké intenzity, pobyt v horském prostředí, …

Kochat se zimní krajinou, oslnivostí bílého sněhu a tím klidem v lese je prostě úžasné.

Chůze se hodí i pro ty, kteří třeba začali s běháním minulý rok na podzim a kvůli zimě skončili. To je ale škoda, protože touto pauzou přijdou o natrénovanou formu. Kdyby zařadili místo běhání chůzi, o všechnu vytrvalost by nepřišli a vybudovali by si díky tomu silný celoroční návyk na aktivní využití volného času.

Proto vždy říkám – pokud nechci přes zimu z jakéhokoliv důvodu běhat, můžu alespoň chodit! Pravidelnou chůzí samozřejmě můžete zhubnout i nějaká ta vánoční kila.

A v případě rozvolnění epidemiologických opatření v souvislosti s covid, platí i tyto krásné sporty, které v tuto chvíli v podstatě neexistují:

Sjezdové lyžování

Sport, který je náročný na jezdeckou zkušenost a na dobře trénované nohy, i když si to možná neuvědomujeme (náročné na kolena). Samozřejmě se jedná spíše o adrenalinový než vytrvalostní sport, ale právě díky variabilitě nás sportovat bude bavit více a více a také tím budeme vyrovnávat možnou jednostrannou zátěž dominantní fyzické aktivity (v našem případě běhání).

Bohužel se tomuto sportu většina z nás nemůže věnovat moc často, a tak je zahalen nádechem exkluzivity. Ale pokud máte možnost vyjet na lyže, určitě neváhejte.

TIP: pokud chcete mít o pořádný trénink postaráno (např. na dovolené či soustředění), věnujte dvě dopoledne či odpoledne pouhým šlapání sjezdovky (stromečkům) a jejímu sjetí. Jedná se o pořádný trénink, ale úsilí do něj vložené se vám zaručeně vrátí v další části sezóny. Tuto metodu popisoval i cyklista Tyler Hamilton ve své knize Tajný závod.

Bruslení na ledě

Doporučuji bruslit převážně na zimních stadionech nebo na menších rybnících, pokud je opravdu dlouho pod nulou a led má tak dostatečnou tloušťku.

Bruslení je zátěžově podobné jako běžkování (styl bruslení), posiluje třísla, střed těla. Jedná se rovněž o perfektní doplňkový sport k běhání v zimním období.

Napsat komentář – zatím pouze jeden komentář