Od kdy je běžec běžcem?

Tato otázka se může zdát možná úsměvná, vždyť každý je přece běžec, pokud běhá. V tomto článku však naznačím, že označení „běžec“ na sebe může brát spoustu podob a kde kdo s tímto pojmem operuje ve zcela odlišném kontextu a dává mu jiný význam.

Osobně jsem toho názoru, že za běžce lze považovat každého, kdo se po několik měsíců za sebou (ideálně let) věnuje běhání pravidelně, tedy několik dnů v týdnu. Nezáleží však na tom, jestli běhá každý den, obden nebo jestli se dostane do svých běžeckých bot dvakrát či třikrát za týden. Stěžejní je to, že běhání pokládá za neoddělitelnou součást svého volného času či životního stylu, a opravdu soustavně se mu věnuje. (V případě nějakého delšího výpadku vlivem zranění, nemoci atd. samozřejmě běžec o svůj „status“ nepřichází, to jen pro upřesnění). V tomto případě podle mého názoru dává smysl „běžce“ takto definovat, i když někdo bude polemizovat, že běžec je každý člověk, který právě běhá, a bude mít také pravdu.

Setkáte se však i s takovým pohledem, že běžec je běžcem až ve chvíli, kdy absolvuje nějaký závod – půlmaraton, maraton a podobně. S tím však nesouhlasím, protože rekreační běhání není v prvé řadě o závodech. Takže stejným „plnohodnotným“ běžcem může být i ten, který za své mnohaleté pravidelné běhání žádný závod nikdy neabsolvoval. Že až závod dělá běžce běžcem asi vymyslela nějaká parta marketérů připravující velké běžecké akce :-).

Hezké je také zamyslet se nad tím, kdy o běžci spíše nemůžeme mluvit. Nabízí se protipól k onomu pravidelnému tréninku, tedy když má naprostou nepravidelnost a sporadičnost v tréninku. Myslím tím například sportovce, který vyběhne jednou za měsíc, a možná ani to ne. Takový sportovec se za běžce snad ani sám nepovažuje. Sice by mohl, ale v tomto případě to pozbývá smyslu.

No a pak je tady další skupina běžců, jež se stydí za to si tak říkat. Znáte to určitě ze svého běžeckého okolí. Nějaký Pepa říká nějakému Jardovi: „Já nejsem žádnej běžec, vždyť ty časy co běhám nemají s během nic společnýho“ a další řečičky. To je ale další neporozumění, protože ať už běháte na závodech či ne, máte pět kilometrů pod dvacet minut nebo pod čtyřicet minut, když běháte pouze pro účely rekreace a nabytí kondice (odtud rekreační sport), je úplně lhostejno jaké časy máte. Prostě jste běžec, smiřte se s tím a basta :-).

A na závěr, „běžec“ je zkrátka pouhé slovní označení, a tak můžeme mít zákonitě více významů podle toho, jak si to každý z nás interpretuje. Cílem tohoto článku však bylo poukázat na fakt, že „běžcem“ se člověk v žádném případě nestává až po jakémsi rituálu (tedy absolvování závodu). Běžec se stává běžcem naopak tím, že si nazuje své trepky a vyběhne vstříc dalším běžeckým zážitkům kdekoliv na světě.

Napsat komentář – zatím žádný komentář, buďte první!