Vitamíny a jejich důležitost pro zdraví. Užívat je v doplňcích stravy nebo ne?

Nejprve lidé nevěděli, že vitamíny vůbec existují. Když byly jeden po druhém objeveny, mnoho odborníku přemýšlelo nad tím, zda je vhodné a nutné dodávat tělu tyto látky i uměle.

Co jsou to vitamíny?

Vitamíny jsou látky, které spolu s bílkovinami, sacharidy a tuky patří k základním (esenciálním) složkám potravy.

Původ slova vitamín: Vitamin B₁ objevil polský biochemik Kazimierz Funk v roce 1912 v otrubách rýže. Funke navrhl název vitamín podle latinského vital a amine = „životně důležité aminy“. Ačkoli podle dnešních poznatků nejde o aminy, název se ujal. Tento termín byl později rozšířen na všechny podobné látky (vitamíny A, B, C, … K).

V lidském organismu mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Rozlišujeme 13 základních typů. Lidský organismus si nedokáže vitamíny sám vyrobit (existují výjimky), a proto je musí získávat prostřednictvím stravy. Každý z vitamínu má v organismu svou jedinečnou úlohu a nemůže být nahrazen jinou látkou.

Nejdůležitější funkce vitamínů

• Podílí se na přeměně živin v energii.
• Udržují různé tělesné funkce a jsou důležité při výstavbě nových tkání.
• Mají rovněž ochrannou funkci – např. vitamín C, E, A a beta-karoten působí jako antioxidanty v boji proti volným radikálům. Volné radikály jsou vysoce reaktivní látky, které vznikají třeba v ovzduší z různých kouřových zplodin, radioaktivního záření, ale i uvnitř organismu při fyziologických tělesných procesech.

Každý vitamín má specifické působení na organismus. Od obrany před kardiovaskulárními onemocněními, až po zlepšování imunitního systému.

Co když je vitamínů málo nebo naopak moc?

Nedostatečný příjem vitamínů se v organismu projevuje různými poruchami, hovoříme pak o tzv.:

• Hypovitaminóza – částečný nedostatek konkrétního vitamínu.
• Avitaminóza – úplný nedostatek konkrétního vitamínu.
• Hypervitaminóza – předávkování konkrétním vitamínem.

Přebytečných vitamínů rozpustných ve vodě se organismus dokáže zbavit a pokud přestaneme vitamín přijímat, organismus z těla nadbytečné množství vyloučí (např. vitamín C).

U vitamínů rozpustných v tucích to však takto nefunguje – nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u nějž existují případy smrtelných otrav nebo otrav s doživotními následky.

Potřebujeme vitamíny ve formě doplňků stravy?

Podle odborníků je základem zdraví vyvážená a pestrá strava s dostatečným podílem živin, minerálů i vitamínů. Pokud člověk tohle doporučení dodržuje, nemusí přijímat další „umělé“ vitamíny. Nejspolehlivější metodou jak zjistit, zda hladiny vitamínů jsou v normě nebo ne, je rozbor krve.

U většiny lidí však není chybou, když v období chřipek nebo nachlazení přijímají vitamíny také v kvalitních doplňcích stravy. Velkým tématem je i nedostatek vitamínu D, kterým trpí až 95 % populace, a v zimních měsících se velmi těžko získává, protože vzniká až v organismu působením paprsků slunečního záření na povrchu kůže.

Je také dokázáno, že lidé prožívající větší úroveň stresu, nebo ti, kteří kouří a pijí alkohol, potřebují vyšší dávky určitých vitamínů.

Otázkou tedy není, jestli umělé vitamíny brát, ale spíše, zda je k suplementaci důvod. Pokud se k suplementaci rozhodneme, vždy bychom měli vybírat kvalitní doplňky stravy, dodržovat doporučené dávkování a být pod dohledem praktického lékaře.

Napsat komentář – zatím pouze jeden komentář