Životospráva a běhání – 5 prohřešků

O zdravé výživě pro sportovce toho bylo napsáno již mnohé. Pojem životosprávy však vnímejme ve větší šíři. Protože musí nutně přesahovat pouhé nesmyslné počítání kalorií v jídle, ačkoliv právě to častokrát bývá v první řadě zdůrazňováno. Je to však dostačující, když i pokročilejší sportovec v dalších aspektech chybuje? Sepsal jsem pět bodů, ve kterých si myslím, že se tak děje.

Nedaří se vám při tréninku posunout delší dobu na další úroveň a přemýšlíte, čím by to mohlo být? Možná právě něco v tomto seznamu najdete.

Prohřešky proti životosprávě, které se negativně projeví na vašem tréninku:

1. Nezdravá výživa a špatný pitný režim.

Asi nejproblematičtější bod. Lidé (i někteří sportovci) mají zcela hodnotově převrácený jídelníček, ve kterém figuruje nadmíra „špatného“ cukru a tuku a naopak chybí před sportem energie ve formě sacharidů a bílkovin pro regeneraci po sportu. Místo kávy, džusu, čaje pijte častěji čistou vodu. Někteří lidé přijímají více než polovinu svého pitného režimu jinak než jen z čisté vody – právě kávou nebo slazenými nápoji (jednoznačně nejhorší varianta). Dostatek cukrů totiž většinou přijímáme v potravě a ještě bychom měli v nápojích? Člověk pak nemůže zhubnout, i kdyby chtěl a svůj jídelníček by i omezil – energie má nadbytek i tak. Jako zázračné se projeví vyzkoušet pít striktně a bez výjimek pouze vodu, výsledek se většinou dostavuje velmi rychle. Sportovci by měli vypít minimálně 3 litry vody denně, nezapomeňte, že je lidské tělo tvořeno z vody 65 procenty! Přečtěte si o důležitosti pitného režimu celý článek.

2. Alkohol, kouření.

U kouření se snad nemusím moc dlouho zastavovat. Velmi výrazně, zvlášť u sportovců, se nedoporučuje. Paradoxně je alkohol úplně jinou kategorií, ke které se celá společnost staví mnohem benevolentněji, a toleruje ji ve větší míře, než je samozřejmě zdrávo. Právě kvůli alkoholu nemůže taky spousta lidí zhubnout nebo sportovci nemají kvůli alkoholu tak dobré výsledky. Alkohol je totiž velmi kalorickým nápojem – pije se nejčastěji večer a člověk tak do sebe dostane (podobně jako při pití slazených nápojů) mnoho energie navíc, kterou již má z jídla, a novou a ještě zcela „nezdravou“ energii, nemá šanci zužitkovat. Pokud jste někde na párty, sklenka šampaňského nebo vína za celý večer samozřejmě zas tak neuškodí, ale několik skleniček nebo panáků tvrdého alkoholu rozhodně ano – nehledě na to, že je tělo přes játra po krevní oběh nadbytečně zatěžováno, když si má přes noc odpočinout, aby mohlo na další den trénovat. Je zbytečně namáháno a ve své podstatě další den nic neodtrénujete – místo regenerace svalů tělo odbourávalo alkohol z krve. Nemusíte se stát úplnými abstinenty, záleží na každém a jeho individuálních možnostech. Většina vrcholových sportovců však abstinenty jsou a být musí, po nějakém čase k tomu dospívá i „poloamatérský“ sportovec. Zkuste třeba jen na čas a uvidíte, pokud nenastane posun ve výkonnosti.

3. Nedostatek spánku.

Minimálně 7 hodin, optimálně 8 hodin spánku denně je pro každého sportovce nutností. Ve spánku tělo regeneruje, spánek má naprosto zásadní a léčivý účinek. Při tréninku každých nedospalých dvacet minut pocítíte a odrazí se ve vašem výkonu.

4. Přetrénování, jednostrannost.

Přetrénovat se může nejčastěji a velmi jednoduše každý začátečník, který ještě nemá dostatek zkušeností a snaží se natrénovat a odběhat kilometráž, kterou ještě nezvládá a neúměrně si ji navyšuje. Může se to však stát i zkušenému běžci, když si toho vezme na sebe příliš. Zkušení sportovci se mohou setkat i právě s jednostranností – když při snaze o co „nejkvalitnější“ trénink rezignují na neběžecké, vesměs kompenzační, ale potřebné aktivity. Při běžeckém tréninku je třeba vyrovnávat řadu disbalancí, posilovat i horní část těla, dbát na protahování a zařazovat do svého plánu i jiné sporty, ve kterých posilujete zcela jinak jednotlivé svalové partie. Ve všem by měla být pestrost – pokud budete jen běhat každý den 365 dní v roce, může to vést spíše ke zranění než k optimální formě. Někdy je dokonce nejlepší dát si dva tři dny úplně volno, pokud máte pocit, že si potřebujete odpočinout.

5. Stres.

Může být určitým klišé zmiňovat se v závěru právě o stresu. Problémy v práci, v rodině, v čemkoliv. Pokud jim však člověk trpí dlouhodobě, negativně se projeví ve všem a samozřejmě i v tréninku. I zkušený běžec si nakonec může říct „nemám na nic čas, a na sport už vůbec ne“, tím spíš začátečník a z mnohdy pracně vybudovaného návyku zcela upustí. Což je chyba a hlavně škoda. A dokonce se stresovat i v rámci sportování, jako například kladením nároku na sebe ohledně času za plánovaný maraton („jestli to vůbec za ty tři hodiny uběhnu, nebude to ostuda?!“) a podobně.

Při tréninku se ve většině případů nemusíte cítit zcela podle představ právě kvůli prohřešku na jednom z výše uvedených odstavců. Vyplatí se na každém zapracovat a klady poznáte nejen při běhání.

Napsat komentář – zatím žádný komentář, buďte první!