Recenze: Výživa pro dokonalou kondici a zdraví

Kniha Výživa pro dokonalou kondici a zdraví vyšla v roce 2005 jako již několikátá publikace uznávaného odborníka na výživu v České republice RNDr. Petra Fořta, CSc. Syntetizuje v ní některá zjištění z jeho předchozích prací, takže tuto knihu rozhodně doporučuji k přečtení. Uděláte si představu o jeho názorech pěkně v kostce, což může být užitečné, protože je jedním z mála opravdu respektovaných odborníků na výživu u nás.

A jak kniha souvisí s běháním, s naším webem, s rubrikou Běžecká literatura? Zásadně. Petr Fořt se totiž specializuje vedle obecné výživy zejména na fyziologii a dietologii vrcholových sportovců a přednáší na českých fakultách tělesné výchovy a sportu. V samotné knize tudíž několikrát odkazuje a do hloubky se vybraným aspektům ve sportovní výživě věnuje. Nelekejte se ani roku vydání. Myslím, že kniha ani téměř 10 let od jejího vydání nepatří do historie a nabízí zajímavý vhled do celé problematiky i v aktuální době.

Cílem tohoto článku bude představit hlavní teze recenzované publikace. Jestli vás názory Petra Fořta zaujmou, doporučuji knihu zakoupit a prostudovat ji do detailu. Nejednoho čtenáře rozhodně překvapí jistý pesimismus vůbec ve vymezení, co to zdravá výživa je, a zda je možné na ni nějakým způsobem dosáhnout. Celá idea totiž tkví v tom, že veškeré výživové styly selhávají v jisté univerzálnosti, a co víc, odkazují k nějaké ideální entitě, ke které se však nikdy nedokážou přiblížit. Důvody jsou jasné: dnešní doba a znečištěné ovzduší, voda, kvalita potravin, … Pojďme však popořadě.

V úvodních kapitolách věnujících se hubnutí a výživě obecně autor poukazuje na pro mnohé zásadní stravovací zlozvyky. Jíme hodně. Většina lidí má energetický příjem minimálně o třetinu větší, než potřebuje, navíc je rozhodující kvalita potravy, nikoliv kvantita. Chceme jíst „chutně“ (ať už to znamená cokoliv) při co nejnižších nákladech. Výsledkem je obrovská spotřeba levných potravin, které však patří k úplně těm nejméně vhodným a zdravým. Naší společnosti to vyhovuje, protože marketingové strategie výrobců nejsou pochopitelně založeny na tom, aby propagovaly zdravé potraviny, ale aby propagovaly svoje produkty všeho druhu a aby z toho výrobci měli co největší zisk.

Z čeho by tedy měl vycházet koncept moderní ideální výživy? Rozhodně by měla současná výživa spojovat dohromady více výživových stylů, měla by zohledňovat individuální možnosti daného člověka (věk, zdravotní stav, fyzická aktivita). Autor upozorňuje také na některé zásadní rozdíly ve výživě žen, které by neměly jíst rozhodně tolik masa jako muži – nemají takovou schopnost budovat svaly a proteiny využít. Pak ženy dostatečně úspěšně v textu straší: je-li v potravě nadbytek bílkovin, žena tloustne a dokonce stárne rychleji!

Může se reálně člověk dožít proklamovaných 115 let? I tyto zajímavosti se v knize dozvíte.

Mýty ve stravě

Kniha představuje i některé mýty a omyly ve výživě, kterých se dopouštíme denně a které jsou právě v těchto dnech velmi aktuální.

Mléko – problematika masokostní moučky a antibiotik podávané dobytku, problém laktózy a kaseinu (což je hlavní bílkovina kravského mléka, která přetěžuje játra a je navíc návyková). Mléko jako ideální zdroj vápníku? Ani omylem. Petr Fořt uvádí, že jsou i efektivnější zdroje jako zelená listová zelenina, luštěniny, … Když už kravské mléko, tak zakysané výrobky.

Z dalších mýtů uvádí např. nízkotučnou stravu, problematiku konzumace sóji (ano i ne), saturované tuky a mnoho dalších.

Hubnutí a dieta?

Dieta by měla zahrnovat kompletní změnu a restart návyků, krátkodobé dietní pokusy jsou k ničemu. Základní doporučení: nekonzumovat rizikové potraviny (brambůrky, moučníky, uzeniny, paštiky…), upřednostňovat pokrmy, které mají vyšší přirozený obsah živin, vitamínů, minerálů, přijímat doplňky stravy (!), pít neslazené tekutiny, omezit konzumaci chleba a pečiva a další a další doporučení.

Poněkud kontroverzní se v knize může zdát názor na zvýrazněné doplňky stravy, které velmi často doporučuje k užívání v poměrně velkém množství. Argumentuje, že dnešní člověk nemá šanci při konvenční stravě doplnit všechny potřebné vitamíny a stopové prvky. Vlivy jsou již jednou uváděné: znečistěné prostředí, kvalita potravin, nadmíra stresu a absence pohybové aktivity. Nutnost aditivních látek se zvyšuje zejména u sportovců, u kterých jsou nároky ještě mnohem vyšší. Jaké je však ideální množství? S řešením nepřichází, podle naznačených hodnot by se jednalo opravdu o velmi hodně doplňků… Co dnešní názor na to, že některým nemocem určité vitamíny a prvky také spíše prospívají, než škodí?

Dále se dostává k problematice výživových pyramid. Poukazuje na fakt, že i světoví odborníci na výživu se přou, jakýže podíl živin by měl člověk z potravy za den přijmout. Uvádí, že nová výživová pyramida sestává z:

• bílkoviny: 15%
• sacharidy: 65%
• tuky: 20%

přičemž s opět poněkud negativním náhledem na zdroje jednotlivých živin – nejsou tuky jako tuky, kvalita bílkovin, …

Vliv sportu na hubnutí

Autor uvádí velmi hezké doporučení, názor, se kterým se plně ztotožňuji a zastávám ho také. Možná by se hodil jako text do hlavičky na všech stránkách webu:

„Zkuste pochopit, že nestačí pouze pravidelně sportovat a přitom jíst bůček.“

Optimální váha

Jednoznačně radí, abychom si nehráli s prudkými změnami tělesné hmotnosti, a co nejvíce omezili nadbytečné tukové zásoby. Hloupost je také přesvědčení, že chceme shazovat tuk jenom na některých částech těla – opět jednoznačný fakt – hubneme a tělo se zbavuje tukových zásob zcela adekvátně a rovnoměrně! Výpočet ideální hmotnosti: výška v centimetrech minus 100 nebo 110 (velmi individuální až zcela nevypovídající).

Pitný režim a sport

Vyberu jen některá doporučení, které se dotýkají především našeho sportovního zaměření:

• nekonzumovat jakékoli průmyslově zpracované nápoje – naprosto zbytečné, v některých případech i zdraví škodlivé
• pít minimálně 1,5 litru nealkoholických neslazených nápojů denně / jednu třetinu může tvořit např. minerálka
• sportovní iontové nápoje – určeny pouze pro vrcholové sportovce, kteří trénují minimálně 2 hodiny denně
• Pokud je trénink intenzivní, ale netrvá déle než 45 minut, sportovec nepotřebuje v průběhu tréninku pít vůbec!

Pojďme se zastavit u toho doporučeného množství. Je to rozhodně myšleno jako standard pro průměrného člověka, který denně moc nesportuje. Dovolím si však tvrdit, že i pro relativně obyčejného člověka je 1,5 litrů zkrátka málo. Samozřejmě dále autor tvrdí, že se má pít tolik, kolik tělo a potřebuje a s ohledem na ztráty, takže pochopitelně v létě nebo při vyšším tréninkovém výkonu je potřeba příjem vody adekvátně zvýšit.

Sport obecně

Sport je důležitý pro zdraví, ale neobejde se bez rizik, kterých nakonec může být více než přínosů. Autor uvádí paralelu, že vrcholový sport nemá se zdravím vůbec nic společného, s čím částečně souhlasím (podle typu fyzické zátěže apod.). U sportu je ale vždycky nějaké ALE – do té doby, než nám pomáhá, nám může také škodit. Pojďme se podívat na některé aspekty. Poukazuje na zvyšování působení volných radikálů – pro organismus negativních, i když latentně neustále proudících – v každém organismu. Právě zvyšování těchto radikálů nastává, když trvá trénink více než 2 hodiny každý den, když je intenzita většiny tréninků vyšší než 80% z maxTF, když trpí člověk výraznější nadváhou. Tato doporučení se vlastně shodují s tím, co prosazujeme v tréninkových plánech a doporučeních na našem serveru.

Sport má pak blahodárné účinky např. na udržení svalového hmoty, je jednoznačným pomocníkem na redukci nadměrného přísunu energie a podobně.

Shrnutí

Knihu Výživa pro dokonalou kondici a zdraví rozhodně doporučuji k vaší pozornosti, ať se již snažíte zhubnout, sportovat nebo si jen rozšiřujete vzdělání ohledně výživy. Každý podobný podnět, článek nebo kniha vám dále rozšiřuje obzor a umožní kriticky číst další texty o zdravé výživě.

Kniha nabízí velmi zajímavé informace pro všechny kategorie strávníků. I přes povětšinou kladně hodnocenou knihu a celkový přístup se však neubráním tomu, že autor nazírá na mnoho aspektů poměrně negativně a pesimisticky: Neexistuje ideální výživový styl, přičemž nenabízí doporučení kromě vždy „individuálního přístupu“. Tím se nechtěně zařazuje mezi kolegy ze zahraničí, které sám kritizuje, že řešení dosud nenašli. Nedoporučuje pít pitnou vodu z kohoutku, a když už, tak pomalu až po jejím vyčištění v „domácí laboratoři“ (bez legrace). Nezohledňuje detailněji aspekty výživy a přínosu fyzické aktivity u rekreačních sportovců – tedy těch, kteří trénují pod avizované 2 hodiny denně. Skepse nad kvalitou a účinky některých potravin, přičemž opět bez doporučení (mořské ryby a obsah těžkých kovů, zvýšená konzumace luštěnin a jejich nestravitelnost).

Nemůžu si pomoct, ale ideální člověk dle knihy by měl mít tyto parametry: musí mít ideální hmotnost s minimem tukových zásob navíc, musí přijímat jen nejkvalitnější potraviny a obsáhnout jimi veškerou potřebu na živiny, minerály a vitamíny, musí pít zcela čistou vodu, musí raději vůbec nesportovat (v našich podmínkách při všem znečištění a nedostatečné výživě převažují zápory nad klady). Takže v extrémním náhledu se z poselství knihy stává scifi, čili člověk obalený v neprostupné bublině s vlastní laboratoří, zahrádkou a zvířaty, na které nepůsobí žádné vlivy našeho prostředí planety Země. Bohužel v mnoha ohledech v tom k naší smůle vězí hluboká pravda, dokud se situace nezlepší (takže mírný „pesimismus“ je na místě).

I přesto patří tato publikace k ojedinělým a komplexním příspěvkům v oboru zdravé výživy u nás.

Poprvé publikováno: 10. 10. 2014

Napsat komentář – zatím pouze jeden komentář