Mnoho začátečníků jistě řeší otázku, kdy je nejvhodnější doba začít se závoděním. Přístupy se různí a pro každého mohou být velmi rozdílné.
Co je lepší?
Samozřejmě b) je ve většině případů správně
Proč ve většině případů? Protože rozhodně ne každý z nás začal s běháním v ideálním bodě, tedy po předchozí zkušenosti s pravidelným sportováním vytrvalostního charakteru. Ovšem trénovaní cyklisté, fotbalisti, hráči kolektivních sportů, … běhání v podstatě znají a také jej ve svém tréninku využívají pro zpestření a pro udržování vytrvalosti.
Pro někoho bude zcela dostatečná i varianta c), pokud závody nepotřebuje a je zcela spokojený se svým pravidelným běháním v lesích, v přírodě, v parcích – nikým nerušen. I takoví běžci existují a není jich zrovna málo. Nás však dnes zajímá, jak účast na některých běžeckých závodech využít k motivaci k postupnému zlepšování či k souvislejšímu tréninku a běhání.
Podle mého názoru je optimální, pokud se běžec-začátečník rozhodne rozkoukávat po závodech po přibližně 6 měsících pravidelného tréninku (několikrát týdně).
To je velmi jednoduchá otázka. Trasu volte nejlépe takovou, která se blíží vaším obvyklým kilometrážím v objemových trénincích. Pro někoho může být zcela dostatečný 5 km závod, pro někoho 10 km závod a kdo občas zkusil i přes 14 či 15 km dlouhý trénink, klidně i půlmaraton.
Rozhodně není moudré volit trasu například maratonu, pokud většinu tréninků běháte 30 nebo 40 minut či například jen 5 kilometrů.
Mnoho začátečníků volí i tento postup: přihlásí se na nějakou běžeckou akci, např. půlmaraton v okresním městě. Stanoví si tento cíl, přičemž natrénování a dobrý čas v závodě je jejich hlavním hnacím motorem.
Je však velmi důležité v tomto případě volit reálné cíle! Opět není moudré začít s běháním měsíc před půlmaratonem nebo prvním závodem. Mnohem lepší je vydat se na pozvolnou cestu a zvolit realistický, například půlroční odstup.
Pokud si totiž nadšený běžec-začátečník zvolí nerealistický cíl, z dobré věci (motivace k pravidelnému pohybu) se lehce může stát špatná. Může se stát, že třeba závod ani nedoběhne a to jej psychicky srazí a znechutí mu další snahy pokračovat s běháním. Bohužel se může v některých případech i stát, že si takový běžec při závodu i ublíží nebo dokonce zkolabuje. Je potřeba totiž počítat s tím, že vypětí při závodu je mnohem větší než u běžného tréninku. Běžec je nervózní, tep v klidu je zvýšen, kolem spousta lidí, může být např. špatné počasí nebo velké horko. To vše často způsobuje problémy.
Zcela nejlepší přístup je ten, když celý rok pravidelně trénujeme a účastníme se závodů několikrát do roka či za závodní sezónu. Jen tak pro radost, pro posílení sebevědomí, překonání svých starších časů a podobně.
Vždy však mějte realistické cíle a nepokoušejte se o nerealistický čas v závodu. Příklad: při obvyklém tempovém běhu 6:00 minut / za km nemůžete očekávat, že 10 km závod zvládnete za 50 minut.
Vyberte si vhodný tréninkový plán a začněte se připravovat na některý ze závodů ještě dnes!
30. 5. 2017 / Běžecký trénink Začátečníci / Autor: fv-admin