Cyklistika nebo běhání?

Tato otázka se může zdát na první pohled pro někoho zbytečná a zvláštní, ale zkusme si specifika těchto sportovních aktivit rozebrat a třeba dojdeme k některým podobným či ke zcela rozdílným prvkům.

Stojíte na pomyslné křižovatce a váháte, jestli si zvolit běhání nebo cyklistiku jako svůj „hlavní sport“? Možná byste si přáli vhrnout se naráz na oba se stejnou chutí a stejným odhodláním, jenže brzy byste pochopili, že to může být opravdu náročné (triatlonisté by mohli potvrdit), protože se jedná o dva velmi odlišné sporty, i když toho mají samozřejmě dost společného. Především jsou vytrvalostní, založené na aerobní aktivitě, čistě individuální (v amatérských podmínkách) a jasně měřitelné. 

Co znamená, že jsou jasně měřitelné? Trochu to rozvedeme. Když si jdete zahrát fotbal nebo tenis a chcete se pochlubit parádním výkonem svým přátelům, můžete říct, že jste dali třeba tři góly nebo vyhráli všechny sety. Pokud byste byli ve fotbale obránce, který nedal žádný gól, přece to ale vůbec neznamená, že jste hráli hůře, třeba jste před třemi podobnými góly uchránili branku. Také záleží na tom, proti komu třeba v tenise hrajete – proti přítelkyni, která hraje poprvé v životě nebo se svým trenérem? S vynaložením stejného úsilí v obou variantách přeci můžete dosáhnout zcela odlišných výsledků.

Běh a cyklistika jsou odlišné od těchto příkladů a jasně měřitelné v tom smyslu, že sportovec „odněkud dorazí někam“ za daný čas. Prostě urazí jasně danou vzdálenost, určitým tempem za konkrétní čas. Ačkoli se může zdát, že tenis a fotbal hrajeme jen pro zábavu, a běháme přece taky jen pro zábavu, toto přesvědčení u „jen“ nemusí vydržet věčně. Každý začínající vytrvalostní sportovec se později chtě nechtě ocitne ve fázi, kdy si zapne stopky a snaží se zaznamenávat, monitorovat, zkrátka změřit hodnoty a sám na sobě pozorovat zlepšení.

Cyklistika nebo běhání?

Toto rozhodnutí může ovlivnit spousta faktorů. Jsem běžec nebo cyklista? Zkuste popřemýšlet o těchto odlišnostech:

1. Dostupnost, roční období

Jednou z nejzásadnějších otázek je to, zda můžeme sportovat v našich podmínkách po celý rok. Běhat můžeme celý rok téměř všude, na kole to však bude těžší. Pokud byste měli za cíl vybrat si sport opravdu na celý rok, jasně zvítězí běhání. Samozřejmě někteří mohou namítnout, že budou trénovat na kole i celou zimu, že si nakoupí veškeré vybavení, přizpůsobí se kratšímu dni a podmínkám. Nebo že si budou tréninky celou zimu nahrazovat na trenažéru doma nebo v posilovně. Bohužel, stejný rozdíl (možná ještě větší) máme, pokud např. místo běhání venku zvolíme variantu na běžeckém pásu. Podobné to má cyklista, který musí absolvovat trénink na trenažéru. Pominu-li důležitější odlišnosti (absence jezdecké zkušenosti z tréninku, povětrnostní podmínky, sjezd kopce, přirozený výšlap kopce), člověka v tu chvíli baví sport přeci jen o něco méně a měl by využít této „demoverze“ jen v nutných případech. Samozřejmě běžecký pás či cyklistický trenažér jsou výborní a nepostradatelní pomocníci hlavně v situacích, kdy sportovat venku není z nějakého důvodu možné nebo bezpečné (extrémní počasí, tma, nedostatek času apod.),

2. Čas a podoba tréninků

Mezi další důležitý faktor patří forma tréninku. Jelikož je běhání zcela jiný druh pohybu a u začátečníka i pokročilého vyžaduje poměrně pravidelný trénink, zjednodušeně řečeno se dá ve vyšší intenzitě trénovat pro budování vytrvalosti 45–60 min. U cyklistiky je problém specifičtější, protože tréninky absolvujeme zpravidla v nižší intenzitě a trénink je delší dvakrát, ideálně třikrát oproti tréninku běžeckému při stejném úsilí jako při běhu 45–60 min.

Podoba tréninků se odvíjí od zkušeností a době, po kterou se soustavně oběma sportům věnujeme. Jak u běhání, tak u cyklistiky je dobré v určitých poměrech typy tréninků střídat a můžeme v nich najít i stejné paralely – neběhat ani nejezdit pořád dokola stále jednou trasu, zařazení tréninku kopců, intervalový trénink, …

Cyklistika také umí být mnohem zákeřnější v tom, když ještě nemáte zcela ideální sportovní zkušenost.  Pokud totiž zapomenete při jízdě doplňovat pravidelně tekutiny a hlavně jíst, i když ze začátku vůbec nic nepocítíte, po třech hodinách v sedle a zanedbaném tomto parametru se může stát, že kvůli únavě, která se nahromadí a dá o sobě vědět zničehonic, pro vás bude každé další protočení pedálů velmi obtížné. Běžecký trénink 45–60 min se na druhou stranu téměř vždy obejde bez nutnosti doplnit vodu a energii, protože si s tím zkrátka tělo poradí a ví, že před a po doběhnutí bude všechno doplněno.

3. Finanční možnosti

Pokud to člověk myslí s cyklistikou vážně (a nechce se pouze projet jednou za tři měsíce na půl hodiny do lesa – jak jde však odvodit, tento „druh“ cyklistiky je nejvíce nebezpečný), potřebuje kvalitní a spolehlivé vybavení. A to platí jak pro silnici, tak pro terén. Na silnici se stáváte okamžitě součástí provozu, s kolem ze supermarketu byste se rozhodně necítili jako součást provozu – spíše jako trabant mezi normálními auty.

• Kolo:
  • Kolo – cca 20 000 Kč
  • helma, oblečení a další nutné vybavení (bidony, doplňky, náhradní duše, brýle) – cca 10 000 Kč
  • Neopomíjejme také nutnost pravidelné údržby kola, kontroly a případně občasné výměny některých komponent, pokud nemáme vlastního mechanika, nějaký čas a peníze nám vezmou i tyto nutné servisní práce
• Běh:
  • Běžecké boty – 2000–3000 Kč
  • Oblečení – 2000 Kč

Cyklistika je tedy mnohem finančně náročnější než běh, ke kterému skoro nic kromě dobrých běžeckých bot nepotřebujete. Jediná věc, která u běhání vychází dráž, je běžecký pás (pokud si jej chcete dovolit) oproti cyklistickému trenažéru – ty bývají mnohem levnější, nehledě na to, že si můžete koupit pouze válce ke kolu a jezdit na něm.

4. Zkušenost

Mít cyklistickou zkušenost je zásadní pro vaši bezpečnost. Mnoho lidí si myslí, že jezdit na kole je jednoduché a nenáročné, avšak opak bývá pravdou. S trochou nadsázky lze tvrdit, že jízda na kole po technické stránce se vyrovnává jízdě v autě nebo na motorce. S každou zatáčkou, s každou situací se zkušenosti prohlubují, lepší se odhad. Jsme však pouze lidé, takže i sebelepšímu cyklistovi a motoristickému řidiči se může něco stát cizím nebo i zcela vlastním zaviněním. Toto asi mnoho cyklistů nechápe, když tvrdí, že helmu nepotřebují, protože „jezdit na kole přece umí a nepadají“.

4. Výhody a nevýhody

Některé souvislosti, které se dají považovat za výhody nebo nevýhody, jsme již probrali, ale jsou tu i další. Faktem je, že co se týká zátěže na klouby, kosti, šlachy, jednoznačně je k tělu přívětivější cyklistika. Ale nemusí to být takto ve všem. Běh je (už z podstaty člověka) přesto přirozenější a tento pohyb je tedy ve zdravé míře také přirozenější. Jsou posilovány naprosto všechny partie těla (samozřejmě u cyklistiky z větší části také) a pro začátečníka tedy může být mnohem „pohodlnější“ kolo i z hlediska výdrže a pocitu.

5. Závěr

Jak ze článku vyplývá, běhání je pro začátečníka, amatéra a sportovce v našich podmínkách téměř ve všech ohledech přívětivější, v neposledním faktoru i v tom finančním. Pokud však máte zkušenosti, možnosti a prostě vás cyklistika baví a je to vášeň, není co řešit a rozhodně se věnujte jí. Někdo druhý to může takto mít úplně stejně s běháním.

A možná jako ideální se jeví určit si jeden sport jako hlavní (běh), trénovat, závodit a odvíjet všechno podle něj a druhý (cyklistiku) brát v jarních a letních měsících jako příjemný doplňkový sport a zpestření. Věřte, že po náročném běžeckém tréninku, je občasná výměna běžeckých bot za pedály skvělá a příjemně regenerační.

Napsat komentář – 2 komentářů