Chyby v běžeckém stylu a jak je napravit

V dnešním článku představíme několik typických nešvarů, kterých se dopouští nejen začátečníci. Technika běhu je přitom klíčová nejen s ohledem na sportovní výkony, ale také na prevenci zranění a na celkovou pohodu při dlouhodobém běhání.

Někdy je však velmi těžké, aby si člověk samotné chyby ve svém stylu uvědomil. Svou běžeckou zkušeností si postupně fixuje určitý styl, který se mu po čase zdá přirozený, ale přitom být přirozený vůbec být nemusí.

Mezi nejčastější potíže patří skákání, extrémní dopad přes patu či nesprávná práce paží.

1) Skákání

„Skákání“, tedy pohyb těla při běhu po vertikále do výšky, není u běhání vůbec žádoucí. Všechny svaly nohou musí vynakládat mnohem více úsilí, navíc se toto skákání na kýženém pohybu vpředu vůbec neprojevuje. Naopak, běžec je v tuto chvíli pomalejší a hlavně zbytečně trpí jeho pohybový systém – při dopadu mohou působit až několikanásobně vyšší síly než u optimálního dopadu. Není zbytečně namáhán jen stehenní sval, ale samozřejmě také celý kotník, především achilovka. Běh není tak efektivní ani uvolněný, jak by mohl být, proto se na tomto problému vyplatí pracovat.

Doporučení: Pokud sami sebe přistihnete přitom, že při běžení více skáčete než běháte, zkuste se soustředit na mírné zkrácení kroku a zároveň zvýšení frekvence. Možná vás ke skoku nutí příliš dlouhý a pomalý „skok“, pokud tedy eliminujete tento aspekt, může to vést ke zlepšení celkového běžeckého stylu. Často se tento problém stává i u běžců, kteří chtějí běhat „přes špičku“, což berou doslova a k optimálnímu stylu ani výkonům to nevede: chodidlo by mělo dopadat spíše prostřední částí.

Vždy také máte možnost nechat si zanalyzovat běžecký styl v jakémkoli sportovním středisku, či dokonce svépomocí přes měřič kadence kroků a vertikálního pohybu, kterým disponují některé sporttestery.

2) Extrémní dopad přes patu

Dalším nešvarem bývá velmi extrémní a tvrdý dopad přes patu, který nastává, když běžec svým tělem „zaostává“ oproti příliš aktivním nohám. Chodidlo má pak tendenci dopadnout daleko před trup, těžiště těla, což automaticky vede k tvrdému dopadu přes patu. Opět se jedná o nežádoucí chybu, které může vést ke zraněním a činí běh málo efektivním.

Doporučení: Nejlepší možností je opět aplikovat radu výše. Pokusit se o rychlejší krok, který tento dopad většinou nedovolí. A také se cíleně soustředit na to, aby tělo bylo při běhu ve správné poloze – celý zpevněný trup v mírném předklonu a chodidla dopadající přesně pod běžcovo tělo, nikdy ne extrémně před něj. Mírná změna dopadu v tomto ohledu je obvyklá jen při prudkém seběhu z kopce.

3) Nesprávná práce rukou / horní části těla

Nejenže může běhání činit málo efektivním, ale také způsobovat bolesti zad či krku. Přitom existuje jen několik pravidel, které pokud si osvojíte, problémy mít nebudete.

Doporučení: Úhel v loktech by měl mít devadesát stupňů a u vytrvalostního běhu by práce paží měla být spíše kratší, pouze krátkého rozsahu. Cílem není rukama střílet vysoko do vzduchu, ale být celkově uvolněnější. Prsty mít také zcela uvolněné, nikoliv zatnuté v pěst či naopak běhat s nataženými prsty jako sprinteři. Spíše si představit, že držíte něco velmi křehkého, prsty jen opatrně sevřené bez jakéhokoliv tlaku a úsilí.

Často si člověk zlepšuje svůj běžecký styl zkrátka jen tím, že má čím dál větší běžeckou zkušenost. Některé drobné nešvary si sám upravuje. Pokud jste si však některých uvedených chyb vědomi, měli byste na nich samozřejmě zapracovat.

Napsat komentář – zatím pouze jeden komentář