Vstávám s rozedněním a kvapně se chystám na každodenní cestu. Pět, deset minut zpoždění ještě snadno dohoním. Probíhám náves podél zahrádek domků, z nichž mi rozkvetlé jarní květiny přejí pěkný den. Na zastávce zdravím ty, co volí pro přesun pohodlí motorů. Opouštím vesnici a vbíhám do lesa.
Rašící stromy nastavují pupeny k vycházejícímu slunci, které prosvítá skrz větve stromů. Míhají se kolem mne a radí: nechvátej! Zvědavá srnka v nehybné poloze čeká, co bude. Bez zájmu o mne pokračuje v ranní procházce. Datel signalizuje, že má po ránu spoustu práce a probuzený les mi bude na chvíli věrným společníkem. Běh v jeho stínu a příjemném povětří je pro mne...přečíst celé »
12. 09. 2024 / Tereza Skořepová
Nekdy nemuzu najit motivaci,chut,obzlast kdyz jsem hodne unavena. Ale alespon na par tydnu...