Vyhodnocování výkonnosti a zlepšování pomocí sporttesteru

Vyhodnocování výkonnosti a zlepšování pomocí sporttesteru
20. 11. 2015 Běžecký trénink

Autor: fv-admin | Přečteno: 5 342x

V současné době nabízí chytré zařízení v podobě sportovního sporttesteru nejrychlejší a nejspolehlivější metodu, jak si každý běžec i bez osobního trenéra může jednoduše vyhodnocovat pokrok ve svém tréninku. Samotný sporttester je totiž takový „digitalizovaný“ trenér, který sice nemá tolik znalostí a neporadí vám např. s technikou došlapu nebo dýcháním, za to je však velmi přesným a cenným pomocníkem v průběhu tréninku i při jeho vyhodnocování.

Určit si dílčí cíle je pro pokročilejšího běžce samozřejmostí. Bez cílů se totiž určitá část běžců začíná nudit a nevidí v běhání dále smysl, chybí zkrátka motivace. Člověk je tvor soutěživý, který se musí stále někam posouvat, a to platí také o výkonnosti, aby byl s tréninkem spokojený. Je jasné, že pro amatérského běžce je nesmysl pomýšlet na umisťování v profesionálních soutěžích na prvních příčkách. Což je však ještě mnohem zajímavější a je to relativně blízko na dosah – překonávání vlastních osobních rekordů.

Typickým příkladem stanovení adekvátního cíle může být snaha dosáhnout metu 5 kilometrů za 20 minut. Většina lepších sporttesterů dokáže změřit pomocí technologie GPS vzdálenost, samozřejmě čas, ale nabízí i jiné funkce: okamžité zobrazení rychlosti, průměr posledního kilometru, a co je nejdůležitější, zvukovou signalizaci po dosažení určité mety (většinu toho kilometru) současně se zobrazením všech info o předešlém kilometru na displeji.

Ať to již může na první pohled vypadat banálně a strašně jednoduše, jedná se opravdu o jednu z nejlepších a nejúčinnějších metod, jak se postupně zlepšovat: jak udržet konstantní tempo při závodu, jak vyhodnocovat nárůst času úseku při převýšení apod.

Proto vždy doporučuji pořídit si sporttester s těmito pokročilejšími funkcemi. A také, aby měl přístroj dostatečně velký a podsvícený displej. Když běžíte, nechcete se pořád dívat na hodinky, je to zdržování a už jsme o tom psali, že je to i demotivující, pořád na ty hodinky co minutu civět. Takhle běžíte, po pípnutí rychle nastavíte ruku, přečtete údaj a běžíte dál. Opravdu ještě jednou zdůrazňuji – sporttester, který neumí zvukovou signalizaci, nemá podsvícený displej a nepřečtete z něj údaje při běhu „na první dobrou“, je zkrátka k ničemu.

Klíčové je, abyste si při využívání funkcí sporttesteru zvykli na tempo (většinou tímto slovem označujeme v běžeckých plánech rychlost plánovaného závodu), jež musí být 4 minuty (pro náš zmiňovaný případ). Je pomalejší? Je potřeba trochu zrychlit a průběžně korigovat a sledovat průměrný čas. Ze začátku vašeho seznamování se sporttesterem je asi přirozené se do něj koukat více a je to v pořádku.

Průběžně se naučíte, jak se sporttesterem správně pracovat a jak jej využívat ke svému nejlepšímu prospěchu, aby vás zbytečně nerozptyloval. Po skončení tréninku lze v klidu večer data analyzovat – jaké byly časy na kilometr, případné převýšení, které by opodstatnilo zpomalení na daném úseku, informace o srdečním tepu a podobně.

Časem si na tempo tak zvyknete, že budete pohodlně běžet konstantním tempem a pípat vám budou stejné nebo i lepší hodnoty. V případě opakování této situace (4–8 rychlostních tréninků za sebou) to je ukazatel vhodný opět pro případné „zpřísnění“ vašich nároků na čas a hodnoty svých rekordů.

Hrudní pás na snímání srdečního tepu není pro sporttester většinou bezpodmínečně nutný, i tak se však hodí. Pokud se ještě úplně běžecky neznáte a nevíte, na jaké zatížení tělo reaguje – v jaké aerobní/anaerobní hladině se nacházíte – ukazatel srdečního tepu je určitě vhodný. Měření srdečního tepu však může některé běžce znervózňovat a nemusí být zcela vypovídající. Pokud si dáte před tréninkem kafe, tepová frekvence bude přirozeně vyšší, to samé na začátku závodu při stresu nebo při vyšší nadmořské výšce, větším větru. Směrodatné je počáteční tempo, a zda je člověk schopný po první třetině v závodu zrychlovat či ne – pokud ne, tempo je nasazeno špatně, i když se TF může zdát prvně v pořádku.

U sporttesterů je také možnost pořídit tzv. snímač kadence kroků – čip se umístí na botu a vyhodnocuje počet kroků, délku kroku a také křivku „plynulosti“ běhu. Skokani na této křivce uvidí sinusovku s ostrými vysokými vrcholy, křivka však má být jen velmi málo zvlněná. Chodidla se mají po povrchu jen plynule odvalovat.

Nebezpečí při užívání sporttesteru je nasnadě – každý trénink se nesnažte běžet tempem závodu a tedy sledovat ony 4 minuty nebo 5 minut na kilometr, podle vašich cílů se snahou vylepšit svoje rekordy každý trénink. Trénink nebude efektivní, když nebudete střídat intenzitu běhu a typy tréninkových jednotek, ať již disponujete tím nejlepším sporttesterem nebo běháte bez něj.

Výhody sporttesteru:

  • Umožní vám efektivně řídit trénink, zlepšovat se podle vytyčených cílů a časů
  • Posunete se od metody smajlíků u tréninkových zápisů v deníku k jasně měřitelným datům
  • Možnost vymýšlet každý volný běh jinou trasu bez ztráty představy o kilometráži – volnost a na druhou stranu přesnost měření trasy je i podle mého názoru téměř nejpřínosnější výhodou sporttesteru

Nevýhody sporttesteru:

  • Určité nebezpečí „poblouznění“ čísly a odmítání běhu bez hodinek jako ztráta času
  • Snadnější přetrénování – běžec nemusí odhadnout, jaký přesný čas si stanovit a dodržovat – většinou je to až o desítky vteřin na kilometr rychlejší než na co má běžec opravdu kapacity
  • Vyšší pořizovací cena sporttesteru se všemi pokročilejšími funkcemi

Sdílet článek na facebooku

Hodnotit článek

(Zatím nehodnoceno)
Loading...

Napsat komentář

*