Běhání je formou meditace

Běháme. Každý z jiného důvodu a jinak. Někdo upřednostňuje dálkové běhy a někdo zase rád sprintuje. Hodně lidí běhá jen tak, čistě pro zábavu. Nepotřebují stát na stupních vítězů, i když s každým pokořeným kilometrem zažívají cosi příjemně povznášejícího – vědomí, že se dokázali posunout zas o kus dál ve svém sportovním vývoji.

Jen si zkuste vzpomenout na vaše začátky! Jak bylo pro mnoho svátečních běžců na počátku nemyslitelné byť jen se rozběhnout a chvíli vydržet v tempu. A to dýchání… Píchání v boku a puchýře na chodidlech se staly věrnými společníky nejednoho začátečníka.

Při běhání, jako při každém jiném sportu, se po nás vyžadují určité znalosti a dovednosti. Nezasvěcený a nesportovní člověk nevidí na běhání nic přitažlivého, protože když naposledy dobíhal právě ujíždějící autobus, tak potom dlouho nemohl popadnout dech, dosti se zpotil a málem si zvrtnul kotník. Chudák nepochopil, že běžecký styl „splašeného dojíždějícího“ patří mezi ty, kterých by se měl dokonce i běžec amatér raději vyvarovat. Správná technika je v běžeckém sportu obecně velmi důležitá, byť mnohými začátečníky často podceňovaná. Naivní je představa, že hned bez jakékoliv přípravy uběhnu nějakou delší trasu; třeba že „dám půlmaraton s kámošema a pak zajdeme na jedno“, když ani od bydliště několik metrů vzdáleného obchodu nejdu pěšky, ale pokaždé jedu autem…

V podstatě se dá napsat, že bez počátečního nadšení a správné techniky nelze začít uspokojivě běhat. Abyste si mohli běhání užít, ve skutečnosti toho už moc navíc nepotřebujete. Avšak jak se stanete pokročilejšími, začnete možná řešit vhodné vybavení (hlavně boty) a budete také více dbát na správnou výživu a pitný režim. Co už ale určitě řešit přestanete? Běhání jako takové. Stane se totiž vaší přirozenou součástí. Zvládnutá technika, hluboké vědomé dýchání a mysl připravená na výkon – to je něco, čím dnes automaticky každý nedisponuje. A když jsme takto vyladění, prokysličení a soustředění, fungujeme mnohonásobně lépe i v běžném životě. Běhání se tedy později pro člověka stává něčím víc, než jen sportovní aktivitou. Jakmile si běžec vypracuje takovou techniku, dechový fond (kapacitu plic) a svaly, že už na běhání nemusí vůbec myslet, má možnost nechat svoje ego na startovní čáře a ponořit se zcela do přítomného okamžiku, aby se při běhání soustředil pouze na „tady a teď“. Jeho tělo pak pomyslně splyne s okolním světem – najednou jakoby snad nic nevážil, sedlá vítr (obrazně řečeno), a s každým novým nášlapem si stále silněji uvědomuje, jak je všechno navzájem dokonale provázané do nekonečného, ničím neohraničeného, všeobsáhlého celku. Sám se cítí být vším a ničím, dýchání se prohlubuje, soustředění zjemňuje, je to jen takové, jaké to je… Běžec už jenom neběží, ale zároveň medituje.

V dnešní době medituje kde kdo. Nebo to alespoň tak vypadá, podle toho, jak moc se o tom všude mluví / píše. Laik vidí v meditaci jakýsi druh relaxace, uvolnění – nebo chcete-li hezky po našem – zírání do neurčita. To by ovšem bylo velmi zjednodušené, stejně jako kdybychom běhání považovali za pouhé šoupání nohama v rychlém tempu. Pravý účel meditace spočívá v tom, že se učíme nasměrovat naši všedními starostmi unavenou mysl k vědomému prožívání přítomnosti. Ve skutečnosti je přítomný okamžik to jediné, co doopravdy máme. Plné a vědomé prožívání přítomnosti je navíc téměř stejně blahodárné jako spánek, jen s tím rozdílem, že když meditujeme, jsme naprosto bdělí. Kdo se zajímá o meditaci, ten ví, že meditovat lze různými způsoby. Třeba v sedě, v chůzi, ale i v běhu.

Běhání je vlastně formou meditace. Když se pokročilého běžce zeptáte: „Na co při tom běhání myslíte?“, většinou z něj kloudnou odpověď nedostanete. Vnímá totiž jenom přítomný okamžik, a tak od něj nejspíš uslyšíte: „Prostě si to užívám!“ Zkrátka běhání, je-li prováděno správně, má jak na tělo, tak na mysl, pozitivní vliv. Člověk pohyb (a meditaci) jednoduše potřebuje. Proto i dnes zůstává běh jednou z těch nejpřirozenějších forem pohybu (meditace) vůbec. Spolu s prostou chůzí a plaváním nám pomáhá dospět k veselé mysli, pevnému zdraví a dlouhověkosti.

Napsat komentář – zatím žádný komentář, buďte první!