3. část – O prvním týdnu běhání po třiceti letech neběhání

Den třetí

Uvádím věci na pravou míru a vybíhám podruhé.Jestli jste četli zápisky z předešlých dvou dní, tak jste bohužel nebyli sami.

  • Ne, že bych se tomu výslovně bránil.
  • Ne že bych snad cokoliv tajil.
  • Vlastně si za to můžu úplně sám.

Ukázal jsem je i své drahé * 1 polovičce. Asi jsem se chtěl pochlubit, že umím ve večerních hodinách provozovat i jinou činnost než je spánek u televize.

… a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat:

  • a) Miru se dala také na běhání
  • b) Pochválila mě za skvělou češtinu a gramatickou správnost
  • c) Donutila mě změnit * 2 některá má tvrzení

C), bohužel pouze c) je správně. Ale těch chyb nebylo zas až tak moc… 🙂 *3

Pojďme tedy učinit povinnostem* 4 zadost a pusťme se do nápravy:

Tak za prvé:
Tu čepici mi nenutila kvůli zimě venku.
Jen se chudinka bála, že by mě při běhu někdo poznal a ona by pak nemohla ven mezi lidi.

A za druhé, a to je mnohem zásadnější:
Tu chalupu, ze které si odskočím zpátky do Prahy uběhnout si svých deset kilometrů, objednávala ONA. Omlouvám se, že jsem si přisvojoval tuto záslužnou činnost. Já jsem pouze udělal předvýběr tří nejhezčích chalup, které byly volné k pronájmu o velikonočním víkendu a poslal jí to e-mailem i s kontakty. Ať si vybere, která se jí líbí…
Pokud by Vás mátlo, že jedeme na chalupu objednanou na velikonoční víkend až o měsíc později v květnu, mě se neptejte. Já to neobjednával ani objednávku nekontroloval 🙂

No a za třetí, i když to už sem asi nepatří:
Poté, co se Miru dozvěděla, kolik ta legrace v podobě bot a kompresních ponožek stála, i já se dozvěděl zajímavé věci. Mimo jiné, o kabelce, kterou si týž den objednala, o další kabelce, kterou si objedná zítra a o tom, že kabelek bude mít i tak nehorázně málo * 5

Ještě krátce k dnešnímu běhu:

  • 12ºC
  • Větrno
  • Bez čepice a bundy
  • Opravdu hodně větrno
  • Opět ten samý 3,7 km dlouhý okruh
  • Velmi silný protivítr cestou tam i zpět .-)
  • Nohy na rozdíl od včerejška bolí ihned po doběhnutí
  • Už nevím co napsat o větru, aby to bylo delší ta než předešlá věta 🙂

Na závěr už jen tradiční myšlenka schváceného běžce u konce svých sil, za kterou se opravdu stydím:
„Škoda, že jsme nekoupili byt ve vedlejším vchodu – cíl by byl o dobrých 10 metrů blíž“ * 6
———————————————————————-
Poznámky odborné korektorky:

  • * 1 a milované
  • * 2 změnit uvést na pravou míru
  • * 3 Ale těch chyb nebylo zas až tak moc… 🙂
  • * 4 v tomto slově opraveny dvě chyby
  • * 5 jenom 8 (slovy osm)
  • * 6 ten byt jsem také vybrala já

Den čtvrtý

Nejsem Bůh

Odpočívám již po dvou dnech tréninku…

Kolega sportovec Tomáš mi prozradil, že po třech dnech běhání, bych si měl dát alespoň den pauzu. Odvětil jsem, že běhám zatím jen dva dny. Podíval se na mě a náhle si vzpomněl, že je dobré dát si pauzu už po dvou dnech…

Napsat komentář – 6 komentářů

3. část – O prvním týdnu běhání po třiceti letech neběhání – 6 komentářů

  1. Markéta napsal:

    Skvělé! Strašně se mi to líbí! Soucítím s běžcem a už se těším na další díl:-))

  2. zuzana_n napsal:

    Genialne pisete;)

    dakujem dakujem, velmi ma pobavili Vase clanky, ste talent! vela stastia

  3. Lucka_K napsal:

    Jen do toho! Také se chystám, že začnu běhat, ale jak si vybrat tu nej dobu, ráno nebo večer; tu nej trasu. Nastavujete si čas na hodinkách? Musel jste si pořídit kvalitní běžecké botky? Prosím o pár rad. Přeji hodně úsilí. 🙂

  4. lucie-c napsal:

    Jako boty doporučuji podle osobních zkušeností Mizuno, původně jsem měla Nike air, ale bolely z toho holenní kosti, kyčle a následně i koleno a přitom to měly být boty na asfalt i na dlouhé trasy. Jinak vzdálenosti určitě zprvu volte kratší, střídat rychlou chůzi a běh = není se za co stydět, jen ti, co neběhají by se mohli smát, ale to zase odráží jejich závost 🙂 Já osobně jsem se spíše setkala s kladným přijetím.

  5. Jana napsal:

    Fakt jsem se pobavila! Držím palce.

  6. Aiana napsal:

    Zdravím,
    sleduji Vaše články už od počátku a velice Vám fandím. Myslím, že pro každého běžce-začátečníka je zpočátku těžké u běhání vydržet bez ohledu na to, kolik je mu let. Velmi dobře si pamatuji na to, jak jsem si v prvních chvílích běhu říkala: „Tohle přece nemůžu uběhnout“. A to se jednalo také jen o nějaké 3 km. Dnes těch kilometrů naběhám denně o mnoho víc. Proto Vám držím palce, vydržte a závislost na běhu přijde co nevidět :-).

Napsat komentář

*

Přečetl/a jsem si Zásady ochrany osobních údajů a odesláním komentáře s nimi souhlasíte.*

Závody »