Archiv autora

Víkend – den pátý, šestý a sedmý Předběhl mě kůň, pes i člověk… Běhání přináší do života pohodu.  Tělo i mysl se po běhu  uklidní.  Po dni očekávání, zda dokážu opět doklusat až do cíle, ze mě vše padá. Po bytě se line vůně koňských stájí, kapky ze sprchy dávají zapomenout na únavu, běžecké boty už stojí na kraji terasy… Na běhání je nejkrásnější to vše okolo. Kdybych psal za běhu, vypadal by můj běžecký svět trošku jinak. Ještě že nediktuji své myšlenky přímo na trati. Na trati, kterou jsem zatím neměnil… Pojďme si tedy nyní představit jedno kolo vinořského okruhu. Sebastian Vettel, který před kvalifikací na Velkou cenu Číny Formule 1...přečíst celé »

Den třetí Uvádím věci na pravou míru a vybíhám podruhé.Jestli jste četli zápisky z předešlých dvou dní, tak jste bohužel nebyli sami. Ne, že bych se tomu výslovně bránil. Ne že bych snad cokoliv tajil. Vlastně si za to můžu úplně sám. Ukázal jsem je i své drahé * 1 polovičce. Asi jsem se chtěl pochlubit, že umím ve večerních hodinách provozovat i jinou činnost než je spánek u televize. … a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat: a) Miru se dala také na běhání b) Pochválila mě za skvělou češtinu a gramatickou správnost c) Donutila mě změnit * 2 některá má tvrzení C), bohužel pouze c) je správně. Ale těch chyb nebylo zas až tak moc… 🙂 *3 Pojďme tedy učinit...přečíst celé »

První vyběhnutí (ale ne, zatím jen příprava) Tak abych nepředbíhal. Prvnímu běhu předchází příprava. Výběr trasy a výběr oblečení. A abych to zároveň neprotahoval – udělal jsem jen dvě chyby ze dvou možných. a) výběr trasy Otevírám mapu a plánuji si trasu v blízkém okolí (Vinoř, vinořský lesík, ctěnický zámek, ještě kus polní cesty až k silnici a zpátky po stejné trase.) Celkem 6 km. Přijde mi to napoprvé dost, ale cestu dobře znám. Běžně tam chodíme na procházky – je to vlastně kousek od našeho domu. Již ve vinořském lesíku je mi jasné, že bude třeba upravit plán. A to razantně. A kdo ví, zda to pomůže… b) výběr oblečení Už několikátý den je...přečíst celé »

Den nultý O tom jak se to všechno semlelo a jak mě doma pochválili. Všechno se to seběhlo tak nějak rychle, neplánovaně i nenápadně. Po firemní půlmaratonové štafetě se zdravé jádro běžců rozhodlo, že si zkusí i štafetu maratonovou. Možná se ptáte, co je na tom tak překvapivého? Řekl bych, že vlastně vůbec nic. Kdyby… (Pokračování...přečíst celé »