Mléko – pít, či nepít; Vejce – jíst, či nejíst

Mléko - pít, či nepít; Vejce - jíst, či nejíst

Dnešní článek bude hlavně o těchto dvou potravinách, na které má každý svůj vlastní názor, i když se většinou tento uměle vybudovaný názor nezakládá vůbec na pravdě.

Mléko

Je odjakživa pokládán za nejdůležitější zdroj vápníku, i když se v současné době jeho přínos zpochybňuje a dokonce se nachází souvislost se řadou onemocnění, které vznikají při nadměrné konzumaci mléka (především kvůli laktóze a kaseinu). Uvádí se, že až 70% vápníku člověk přijímá právě z mléčných výrobků a nejvíce z mléka. Právě vápník a ostatní látky dokáží chránit před různými nemocemi, ale lze jej získat i z jiných než mléčných výrobků.

Vápník je potřebný pro pevné a zdravé kosti, ale i pro správnou funkci nervů a svalů. Ostatně již jeden článek o vápníku byl napsán.

Řídnutím kostí neboli osteoporózou trpí čím dál více lidí (zejména v USA), přičemž se právě v USA pije mléko v poměrně velkém množství. Osteoporóza je způsobena právě nedostatečným přísunem vápníku. Proto je důležité, aby byl vápník pravidelně obsahován v naší stravě, ideálně 900 mg za den.

Aby však nedošlo k nedorozumění, vápník se nezískává pouze z mléka. Obsahují ho ve větší míře ryby a některé druhy zeleniny a ovoce. Důkazem můžou být výzkumy z Číny, kde se ukázalo, že i když tamní lidé konzumují mléko jen minimálně, díky dostatečnému množství ryb a zeleniny v jejich stravě mají denní přísun vápníku praktiky zajištěn.

A proč se tedy váhá nad tím, zda je vhodné mléko konzumovat pravidelně či nikoliv? Některé teorie uvádí, že kromě vápníku, který je pro kosti důležitý, obsahuje mléko další látky, které kosti naopak zeslabují. Jde o to, že tělo stále určité množství vápníku vylučuje a když ho má nedostatek, bere si ho z kostí, kterým musí být právě optimální množství vápníku znovu doplněno. Proto má být vápníku v těle vždy dostatek, aby si ho tělo bralo z kostí jen minimálně.

Existuje ještě pár teorií, ale nejsou většinou zcela jasně vysvětleny. Na závěr k mléku se hodí uvést, že strava by měla být samozřejmě vyvážená a část vápníku by se měla získávat z mléka a mléčných výrobků a další část z ovoce a zeleniny.

Mléko se tedy dá částečně nahradit těmito potravinami:

  • sardinky (obsahují velké množství vápníku)
  • fazole
  • kapusta
  • sója
  • celer
  • brokolice
  • sušené fíky
  • ryby

Vejce

Jsou často zatracovány kvůli vysokému obsahu cholesterolu, ale jsou potřebné pro náš zrak a paměť…

Vejce obsahují velké množství bílkovin, minerálů, některých vitamínů, jsou významným zdrojem energie, ale obsahují i dost nasycených mastných kyselin.

Cholesterol. Myslím, že každý ví, o čem je řeč a vejce ho obsahuje poměrně dost. Jen jeden žloutek vystačí na 2/3 denní doporučené denní dávky cholesterolu (260–280 mg). Avšak v bílku žádný cholesterol není a neobsahuje ani tuky a je velice cenným pro obsah důležitých proteinů, které se hodí např. pro sportovce.

Jaké je doporučení? Lidé, kteří trpí nadváhou nebo vysokou hladinou cholesterolu, by měli žloutky ze své stravy úplně vyloučit nebo ho jíst opravdu minimálně. Ale potravin, ve kterých je pouze bílek, se nemusí vůbec bát.

Kdybyste z nějaké důvodu nemohli nebo nechtěli jíst ryby, vejce je dokáží v přiměřené míře dobře suplovat, obsahují totiž potřebné kyseliny DHA, které se podílejí na ochraně nervových vláken. DHA má také velký význam pro mozkové buňky, proto dokáže zlepšovat paměť a soustředění.

Avšak i omezená konzumace již zmíněných žloutků může být prospěšná, pro svůj obsah barviv a látek, které účinně chrání oči před šedým zákalem.

Říká se, že každá potravina je nahraditelná. Teď jde hlavně o to, že dost lidí nechce jíst určité potraviny, ale při tom neví, jakými ekvivalentními potravinami je nahradit. Proto dochází v populaci k osteoporóze a dalším nemocem. Jak již bylo uvedeno, je důležitá vyvážená strava a dodržování doporučených množstvích látek, které jsou potřeba. Samozřejmě, že to nemusíte počítat, ale hodí se o tom mít přehled a mít určitý vlastní odhad.

Napsat komentář – 10 komentářů

Mléko – pít, či nepít; Vejce – jíst, či nejíst – 10 komentářů

  1. ludek napsal:

    a když si vemu syrové vejce pomáhá to také?? a smí se to??

  2. Tom napsal:

    Syrové vejce je dobré možná tak na salmonelózu!

  3. Vladimir napsal:

    Myslím si že i tento článek je utvořen na základě často opakovaných názorů, které jsou zastaralé a nepřesné. Třeba: „Řídnutím kostí neboli osteoporózou, trpí čím dál více lidí (zejména v USA). Ta je způsobena právě nedostatečným přísunem vápníku.“ Příjem vápniku v USA značně převyšuje většinů zemí a přesto lidé trpí osteoporózou. Takže už z toho by mohlo vyplývat, že to nebude v závislosti na příjmů vápníku. Stále více doktorů se domnívá, že je to způsobeno zvýšeným přijmem cukrů, které se v těle chová kysele a tělo používá právě vápnik a jiné minerály na jeho neutralizaci. Od tud asi od babiček a maminek nejez bonbonky nebo ti vapadají zuby :). Ale jinak samozřejmě souhlasím s tím, že tělo potřebuje dostatek vápníku a dostat lze získat ze zeleniny. Já osobně mléko piji a pokud si mohu vybrat tak od Jersey kraviček

  4. Pája napsal:

    Vápník z mléka se prakticky nevstřebává, protože je v nevhodné formě, je potřeba vápník dostat do těla v jiné formě např. zelenina atd. 🙂

  5. Lůca napsal:

    takže když chci zhubbnout ( hubnu ) mám jíst třeba k večeři/snídani vajíčka .. ?

  6. Tomáš napsal:

    Nevíte, kde nakoupit domácí vejce, či další zdravé potraviny?

  7. sallca napsal:

    Záleží na tom od kud jste, někde v okolí určitě máte soukromé zemědělce kteří rádi něco prodají.

  8. Josef napsal:

    Zdravím všechny, kteří chtějí zredukovat svoji váhu. Já si osobně myslím, že se má jíst pestrá a vyvážená strava v rozumném množství. Hlavní je pravidelná dávka pohybu – zejména běhu, nejlépe v aerobním režimu. Není důležité běžet sprintem, ale naopak volnější tempo po dlouhou dobu má efekt spalování tuků. Na prvním místě je však pravidelný pohyb.

    BĚHU ZDAR!

  9. Jan Rambousek napsal:

    Zdravím… článek je celkem staršího data a názor na konzumaci mléka se poněkud změnil. Na pití mléka ve velkém, si opravdu dávejte pozor. Internet je plný informací a velice srozumitelně danou problematiku popisuje Michail Tombak.

  10. MUDr. Macej Tycz napsal:

    Vážení, pojďme to shrnout a upřesnit:
    KRAVSKÉ MLÉKO je skutečně zdrojem mnohých minerálů a vitamínů. Vleče s sebou ale některé problémové prvky:

    Tím prvním je obsah bílkovin, které jsou hůře stravitelné, druhým je tuk – živočišný tuk opět obtížně stravitelný, třetí problémový prvek je tzv. zlý cholesterol, který se váže dohromady i s „hodným“ cholesterolem, také obsah mléčného cukru – laktózy – bývá problémem, a dalším výrazným prvkem obsahu je růstový hormon. K problémům lze přiřadit i mléčné bakterie, které v mléce jsou.

    Takže co s tím???
    Dávno lidé už na tyto elementy a jejich působení v lidském těle přišli a konzumaci mléka začali upravovat:

    Pro děti a mládež je mléko v přirozené, částečně upravené podobě zdravé a žádoucí – u dětí menší množství vícekrát za den, mládež ho může pít i více třeba jen jednou denně. Tyto strávníky je však třeba vést k tomu, aby současně s mlékem příliš nejedli sacharidová jídla, která pak jen zobtížňují strávení mléčných prvků.

    Negativní působení mléčných bakterií se v mléce alespoň dočasně utlumí převařením mléka. No a aby se v mléce všechny dobré elementy nezničili úplně, upravují už mlékaři nadojenou tekutinu tzv. pasterizací, to je prudkým ohřevem na osmdesát, devadesát stupňů. Výsledkem je tzv. „čerstvé mléko“, které si dál uchovává spoustu těch pro člověka potřebných látek. Dalším důležitým zásahem mlékařů ještě v mlékárnách je odstředění většiny tuku z mléka. Odstředěné mléko se pak znovu sytí tímto tukem na přesné požadované hodnoty (v obchodních sítích známé kategorie >nízkotučné, polotučné a plnotučné< mléko.
    Zbytek mléčného tuku se dále jen částečně ředí odstředěným mlékem na tzv. smetanu o rozličných procentech tuku. No a také se z odstředěním získaného mléčného tuku speciální metodou vyrábí máslo!

    Avšak z historie se ví, že některé mléčné bakterie se mohou natolik přemnožit, že způsobí takzvané zkysnutí mléka. A to byl také impuls postupně i k tovární výrobě zakysaných mléčných výrobků. Pomocí přísné selekce speciálních mléčných bakterií, které jsou pro lidský organizmus velmi příznivé a potřebné, se začaly pak hlavně v mlékárenských závodech vyrábět kysané mléčné výrobky jako jogurty, kefíry, kyšky, jogurtové nápoje a mnoho dalších kysaných mléčných produktů.

    Prokázalo se totiž, že mléčné bílkoviny jsou těmito bakteriemi v kysaných produktech výrazně natráveny, a tím pro konzumenty mnohem stravitelnější než mléko nekysané. Také mléčný cukr i tuk a cholesteroly doznaly tím zlepšených dietetických parametrů.

    Takže pro dospělé již od dvaceti, pětadvaceti let, kde nekysané mléko je pro ně absolutně nevhodné právě pro horší stravitelnost a obsah růstového hormonu, jsou zakysané mléčné produkty a další výrobky z nich (sýry) vynikající potravinovou složkou!!

    Po ochucovacích úpravách se kysané mléčné výrobky snadno dostaly i mezi děti a mládež.

    Takže to shrňme:
    Kravské mléko, upravené, ale nekysané – základní potravinový prvek dětské výživy a důležitý doplněk stravování i pro mládež!!
    Kysané kravské mléko a výrobky z něj – perfektní potrava pro děti, mládež a dospělé, zvláště i pro seniory!!!

    Ovšem i v populaci lidí se nacházejí alergici, kteří nesnášejí kravskou laktózu, mléčnou bílkovinu nebo mléčný tuk, případně jiné složky mléka. Pro ty je pak vhodné mléko jiných zvířat, případně mléko sójové.

    A ještě maximální množství konzumace mléka? U malých dětí postupně do půl litru mléka za den, od desíti let pak jeden litr mléka denně, to pak platí i pro mladistvé a mládež do průměrně 22 roků věku.
    Pokud se týká konzumace kysaného kravského mléka a výrobků z něj, omezuje jeho spotřebu jen schopnost sníst a strávit jen určité množství, aby strávníkovi nebylo těžko či jinak zle. Na některé kysané mléčné výrobky reagují někteří lidé průjmovými následky, jindy jiní zase i zácpami. Důležité tedy je najít si mléčné produkty, které se jim jedí dobře a bez zátěžových následků.

    No a příště o vejcích. MUDr. Macej Tycz sg

Napsat komentář

*

Přečetl/a jsem si Zásady ochrany osobních údajů a odesláním komentáře s nimi souhlasíte.*

Závody »