4. 8. 2015:
Jsem začátečník na úplném běžeckém začátku. Ano, jsem začátečník. Je mi 46 let a rozhodl jsem se jednak z důvodu snížení váhy svého těla, a jednak pro potřeby divadelní a umělecké, mít trochu své tělo vypracované.
Včera jsem našel náhodně tuto webovou stránku a začetl se do několika článků pro začátečníky. A teď… Teď to nechávám v sobě zrát.
Mám již naplánováno, jaké koupím boty. A ve chvíli, až mě boty přijdou, hned začnu. V jednom článku jsem si přečetl, že běhání je dobré zkusit brzo ráno – třeba v pět hodin. No, jsem zatím ranním spáčem, ale když vstávám do práce deset minut po páté… Tak si říkám, že bych mohl klidně vstávat deset minut před pátou, a dobře se tak do dne nastartovat běháním.
Navíc máme v práci sprchu, takže bych byl i hygienicky ošetřen. No, a ještě muziku do uší. Přece nebudu poslouchat svoje funění. Z jednoho ale mám obavu. A to je první vyběhnutí, a hlavně to, co tomu řeknou moje plíce kuřáka. Nejsou sice zatěžovány pravidelnou dávkou nikotinu například dvaceti cigaret denně, ale občasnou zátěž mají.
Pokud se čtenář ptá, mám-li cíl, tak i ten by byl. Závod na některém z míst v České republice dle nabídky stránky Běháme.cz.
No, mám tedy proč běhat, mám cíle a teď kdy začnu… Jdu objednat boty, a pak zase napíšu.
5. 8. 2015:
Včera jsem si přečetl 40 tipů pro začátečníky. Není jich málo. Člověk se jimi může inspirovat. Souhlasím hned s prvním. Při prvním vyběhnutí to nepřežeňte. Mám totiž tendenci, když se do něčeho pustím, tak se vší vervou. Jenže pak se vyčerpám a odstraním.
Čtvrté pravidlo hovoří však jasně, snažte se začátek běhu nepřepísknout. Dnes ráno jsem lehce zaspal do práce. Musel jsem tedy na trase dlouhé 1200 metrů „kopnout do vrtule“. Nepustil jsem se ve svých postarších outdoorových sandálech do běhu, ale šel jsem rychlou chůzí. Snažil jsem se synchronizovat dýchání se svými kroky, snažil jsem se dýchat nosem. Nešlo to. Chvílemi jsem dokonce nemohl popadnou dech. Neměl jsem vůbec dobrý pocit. Jakoby jsem měl v nose žiletky. A to jsem jenom rychle šel!
Včera jsem svůj článek končil, že jdu objednávat běžecké boty. Neučinil jsem tak, neboť v poslední fázi objednávky jsem nezmáčkl enter a objednávku jsem tak nepotvrdil. Dnes jsem však přišel do práce včas. Na běžecké boty si tedy vydělám a vyběhnu.
6. 8. 2015:
Boty objednány… Včera jsem dokázal splnit další etapu svého běžeckého začátku… Objednal jsem běžecké boty. Vešel jsem se do patnácti set. Vím, jedno z pravidel říká, že na obuvi by se nemělo šetřit, neboť nejhorší je, když při běhu bolí nohy. Myslím ale, že jsem měl štěstí, protože tyto boty budou pro mne dostatečnou motivací.
Také jsem si k tomu přibalil pás na běhání, abych měl kam dát klíče, MP3 a peněženku. A samozřejmě měl kam dát flašku na pití. Jsem na sebe hrdý a ještě pyšnější budu, až poprvé dle tréninkového plánu doběhnu. Doufám tedy, že doběhnu a ne se doplazím. Zjistil jsem, že ranní běhání, pro které jsem se definitivně 4x týdně rozhodl, bude pro mně zároveň razantní novou životní změnou. A nezastavím se…
5. 8. 2015 / Blog – Ze života / Autor: radun
Až na velkou gratulaci k odhodlání ve věku, kdy 99% lidí už jenom hltá řůžovku, nevidím smysl tohoto článku 🙁
Tedy pokud se nejedná o deník, ale ten bych na místě webu/redaktorů vydával až s delším rozestupem s více informacemi. Přece jenom a teď to nemyslím zle jsme se dozvěděli, že pán nemá fyzičku a boty na pan pošťák na skladě.
mily Henry,
Nevím co 99 % lidi ve veku 46 let řekne na to ,ze v tomto veku lusti křížovky.Zda se mi to jako kardinální blbost.A smysl tohoto článku je v motivaci a o přiblížení zacatku běhání .Ano jedna se o deník, který mne pomáhá v motivaci.I když diky tvému komentáři nevím jestli to ma smysl pak si zpětné číst takové komentáře , které arogantně shazuji moje snažení .
I když píšu svůj příspěvek s velkým zpožděním, možná Vás (a mně podobné) podpoří. Taky jsem začala s běháním, velmi pomalu a max. 30 minut střídání chůze a běhu denně. Bohužel se mi po měsíci objevily zdravotní potíže a doteď je nemám úplně vyřešené. Tento týden jsem se chtěla pokusit znovu začít, ale zatím jsem se nedokázala přinutit. I když ty první začátky mě bavily. Já osobně si velmi vážím každého, kdo se v jakém koliv věku chce aspoň pokusit o pravidelný pohyb. Snad se to i mně znovu podaří. Je mi 44 let a nikdy jsem nebyla sportovně založená. Vyrostla jsem při polních práci, práci v domácnosti a kolem domu.