Od úplných začátků k tréninku na maraton

Na konci minulého roku jsem zde uveřejnil článek o mém začátku s běháním. Rád bych se nyní posunul kousek dál a ukázal všem čtenářům, že nic není nemožné.

Celý ten cca rok a půl jsem běhával pouze 10 km, nikdy víc. Vždy jsem si říkal, že je pro mě 10 km takové to maximum. Až začátkem tohoto roku jsem si řekl, že bych rád zaběhnul časem půlmaraton, což byl můj cíl na další rok. Věc se ale vyvinula trochu jinak, než jsem prvně předpokládal.

Ze začátku jsem prodloužil svou trasu a běhal jsem 15 km, po pár týdnech jsem se ale rozhodl trasu úplně změnit. Našel jsem si trasu, která mi dala těch 21 km, což jsem kupodivu zaběhl bez problémů. To, že jsem to vůbec dokázal, mě dovedlo k názoru, že bych mohl zvládnout ještě delší vzdálenost. A tak to šlo celkem rychle, až jsem se zatím dostal na 35 km, tím se změnil můj cíl na příští rok a k půlmaratonu chci zaběhnout i maraton.

Tento rok mi přinesl strašně moc a běh se pro mě stal mnohem důležitějším, než dřív. Zjistil jsem, že to není o tom vyhrávat, ale prostě běhat. Ať běháte pomalu nebo rychle, je to jedno. Běhám pro zábavu, a i když se chci zlepšovat, není to můj hlavní cíl. Nepotřebuji tréninkový plán, abych mohl běhat, nepotřebuji, aby mi někdo říkal kdy, jakou rychlostí a kolik mám běhat. Když chci, běžím. Běžím, kam chci, jak rychle chci a jak daleko chci. Cítím v tom určitou volnost, kterou mi běh dává.

Letos jsem se zúčastnil svého druhého závodu (prvním byl runtour v Praze s časem 46:24). Druhý závod byl v Plzni s časem 43:19 / 10 km. Tím chci jen ukázat, že zlepšovat se člověk může i sám, když prostě běhá. A ten závod, to je taková třešnička na dortu, kde nejde o to, s jakým časem doběhnete, ale hlavně že doběhnete, protože každý kdo doběhne vzdálenost, kterou si určil, je vítěz.

Závěrem chci říct, že když si přečtete můj předchozí článek, uvidíte, že když člověk chce opravdu běhat, nepotřebuje k tomu skoro nic. Jen běhat ve svém volném čase, po práci, za deště, sněhu i v zimě, prostě běhat.

Přeju vám všem, ať vám to běhá tak jako mě, protože i když nejsem nejrychlejší běžec a neběhám zdaleka tak dlouho, běh beru jako součást života, která mě vždy dokáže povzbudit a pomoct.

Napsat komentář – 2 komentářů