Archiv autora

Běhám přes rok, ale před týdnem jsem zkusila novinku – bez bot. Někdy uprostřed svého hodinového běhání, když se dostanu k pěkné travnaté rovince, zuji boty. Víc než nějakých 300, možná 400 metrů teď v té zimě nedám, pak se zase obuji, ale je to skvělý zážitek. Nohy samy našlapují na vnější stranu špičky, zkrátí se krok, prsty se rozevřou od sebe… Pravda je, že to vůbec nejde na asfaltu ani na žádných kamíncích, a že druhý den hrozně bolí lýtka, ale je to úplně nový zážitek. No, a taky pravda, člověk je trochu za blázna… Schválně, kdo si troufne, ozvěte se, jaký máte z toho pocit....přečíst celé »

Ženy po padesátce se většinou do sportu moc nehrnou. Mně se taky několik let nechtělo a měla jsem důvody, proč nemůžu běhat. Když jsem se nakonec k běhání donutila (velké díky tomuto webovému portálu!), zjistila jsem, že ty důvody byly vlastně jen výmluvy. Tady jsou: 1. Nemáš na to čas. – Mám. Hodinu denně mám. Buď si přivstanu, nebo škrtnu jedno kafe s kamarádkou, jeden díl TV seriálu. 2. Nemáš kde. – Mám. Park nebo les. Lepší je les bez asfaltek, ale i na tvrdém se dá běhat. Do lesa se dá i dojet. Jdu 10 minut na trolejbus, pak jedu 15 minut. Běhám 30 minut po měkké lesní cestě. Pak jedu a jdu zase zpátky, takže k běhu si můžu připočítat ještě 20 minut chůze, to je dobrý...přečíst celé »