Běhání a paní po padesátce

Ženy po padesátce se většinou do sportu moc nehrnou. Mně se taky několik let nechtělo a měla jsem důvody, proč nemůžu běhat. Když jsem se nakonec k běhání donutila (velké díky tomuto webovému portálu!), zjistila jsem, že ty důvody byly vlastně jen výmluvy.

Tady jsou:
1. Nemáš na to čas. – Mám. Hodinu denně mám. Buď si přivstanu, nebo škrtnu jedno kafe s kamarádkou, jeden díl TV seriálu.
2. Nemáš kde. – Mám. Park nebo les. Lepší je les bez asfaltek, ale i na tvrdém se dá běhat. Do lesa se dá i dojet. Jdu 10 minut na trolejbus, pak jedu 15 minut. Běhám 30 minut po měkké lesní cestě. Pak jedu a jdu zase zpátky, takže k běhu si můžu připočítat ještě 20 minut chůze, to je dobrý pohyb.
3. Nemáš boty a sportovní věci. – Boty jsem koupila a věci si pořizuju postupně. Funkční prádlo a bundu jsem si nechala koupit od manžela a dětí k Vánocům, stejně nikdy nevědí, co mi dát. A běhala jsem půl roku v obyčejných teplákách, triku a mikině, jde to.
4. Máš neforemnou postavu, když poběžíš, budou se ti smát. – No a co. Aspoň se zasmáli. Brzy si našli jinou senzaci.
5. Nemůžeš běhat, budeš mít únik moči. – Můžu. Běh není skákání přes švihadlo nebo jiné skoky na místě. Je to přirozený lidský pohyb. Když jsem nejistá, beru si vložku nebo vložkovou plenu.
6. Hned se zadýcháš. – Nevadí. Když už nemůžu, přejdu z běhu do chůze a po chvilce se zase rozběhnu.
7. Radši jen choď. – Ne, já pomalu běhám. Běh má proti chůzi tu výhodu, že má v sobě skrytou odměnu a velkou radost.
8. Běhej jen po rovině. – Časem jsem se naučila užívat si běh po rovině nebo z mírného kopce jako odměnu za (velmi pomalý) běh do kopce. Z prudšího kopce ale opatrně, nohy ani oči už tak neslouží, člověk si může pořádně namlátit.
9. Stejně nenaběháš tolik, abys opravdu zhubla. – Ne, ale můj cíl není zhubnout. Můj cíl je běhat a mít z toho radost. Na hubnutí kašlu. Když běhám pravidelně a nepřejídám se, aspoň nepřiberu.
10. Běhání je nuda. – Proti nudě jsem si připravila pár rytmických básniček nebo písniček. Při běhu si je v duchu nebo polohlasem říkám nebo zpívám. Kdo se umí modlit, při běhu to jde dobře.
11. Běhat sama může být nebezpečné. – Kdo se bojí, může si najít na běhání kamarádku, kamaráda nebo může běhat se psem. Hodně holek běhá se psem.
12. Na podzim je zima a často prší, v dešti se nastydneš. – V chladnu nebo mrholení běhám v bundě a čepici a kratší dobu. Oblíkám se tak, abych neprochladla po cestě domů (funkční prádlo, i obyčejné levné, nestudí, i když je zpocené). V hustém dešti neběhám, mám pauzu.
13. V zimě se stejně nedá běhat, ztratíš kondici. – V zimě se běhat dá, běžkaři přece taky běhají v zimě. Jen se líp obleču, a hlavně: pořídila jsem si dobré boty s membránou a neklouzavou podrážkou. Ve sněhu se to běhá samo, je to měkké, tiché a nádherné.

Na závěr ještě cituji Tomáše Halíka:

Před padesátkou je nebezpečné sportovat, po padesátce je nebezpečné nesportovat.

S přáním odvahy do nového dobrodružství – padesátnice Michala.

Napsat komentář – 4 komentářů

3. 11. 2011 / Blog – Ze života / Autor: Michala

Běhání a paní po padesátce – 4 komentářů

  1. Hanka napsal:

    Ahoj,
    reaguji, byť trochu opožděně, na tento příspěvek. jsem tu nová. Tyto stránky jsem objevila náhodou, když jsem si na netu dala vyhledat téma běhání začátečníci a mj. mě to našlo tyto stránky. Smekám před Vámi, a ráda se dovím, nejen od Vás, něco k tomuto tématu. Blížím se k padesátce (letos mi bude 48), zaměstnání – celé dny u PC, občas pohyb v podobě chůže a nošení různých věcí, a začala jsem běhat-neběhat přesně 25. 12. 2011. Otrocky den co den, byť jen cca 3km, se psem, neb sama bych si připadala dost blbě… Na konci ledna mě sklátilo cosi virového, tudíž pauza a to dost velká, ani březnové slunečné dny mě nevylákaly. Nicméně před 14 dny jsem začala znovu, tentokrát snad s rozumem, tedy 3x týdně. Co se týče sportu, nejsem úplně mimo .- za mlada jsem jezdívala na vodu, chodila po horách, v zimě běžky. Potom přišly jiné povinnosti (dálkově VŠ kombinovaná s dvojitou mateřskou) a ke sportu jsem vrátila pouze s dětmi přes sjezdovky, potom jsem přidala 1x týdně tělocvičnu (bodystyling). Teď to byla vloni fitnes jóga, letos fit program v posilovně – to se mi moc líbí, nejsem tam nejstarší, jsou tam jak mladé holky, tak paní v mém věku a cvičitelka (z fakulty sport. studií MU v Brně) bezvadná. Teď jsem ve stádiu, kdy, v rámci časových možností hltám články na téma běhání – začátečníci, a ještě lépe postarší začátečníci, a budu ráda, když se mnou podělí o své zkušenosti někdo z této kategorie. Mj. jsem našla, čistě náhodou, v časopise Active beauty č. 2, tuším str. 24 – je to časopis, který bývá volně k dispozici v dogeriích DM. Čtu, co se týče bot, oblečení (zatím do těchto věcí nechci až zas tak moc investovat, je otázka, jak mi to dlouho vydrží). Ale aspoň jsem si koupila boty s odpruženou patou a v porovnání s mými obyčejnými stoletými botaskami je to opravdu sto a jedna.
    Takže pokud je mezi Vámi čtenáři toho webu někdo z mé kategorie, ráda se dovím něco nového. Zdraví Hanka

  2. Mirka napsal:

    Zdravim,
    Děkuji za takovéto články jsou velkou motivací pro všechny váhavé a možná trochu nerozhodné zdali už je teď ten spràvný čas začít běhat. Tak si i já dovolím přispět jelikož i mne inspiroval člànek kdy dáma v 58 letech se rozhodla začít běhat ( člànek cca 14 dní zpět na seznamu) , obdivuji a gratuluji všem co mají odvahu a sílu neco začít dělat a ne jen remcat,ze uz je pozdě a že to je pro mladé atd.
    Taky jsem se začala prěd 14 dny druhyý den po pŕečteni článku běhat( teda ještě ne podle plánu který je tady uveden pro začátečníky , ale běh chůze ve starých botkách ale hned druhý den si jela koupit nové krásné se senzorem nike super aplikace nike+ s Iphone .Je mi 40 let a začalla jsem s pohybem až tak po 35 ,nic jsem jako dítě nesměla a tudíž jsem ke sportu neměla žádný vztah,ale nyňí si to užívám a objevuji krásu pohybu a super pocity po aktivitě,kolo ,brusle,spinning .snowbord.kiting, posilovna a nyni ještě k tomu BĚH . A ráda si vyměním zkušenosti a popovídám s temi kdo začíná .krásný den vám všem přeji.Mirka

  3. Anna B napsal:

    Dobrý den,
    také bych chtěla napsat nějaký zážitek z mého běhání,ale nevím,jestli to bude někoho zajímat,anebo jestli nebudu k smíchu.Letos budu mít 62 let ,uběhnu v kuse (pomalu )5km a chtěla bych to dotáhnout na 10km.Začala jsem v září,v lednu mě začalo bolet koleno,dostala jsem 3 hyalganové injekce a zatím se zdá,že to bude dobré.Jestli vydržím a do té doby neumřu ,tak bych se chtěla příští rok zúčastnit olomouckého půlmaratonu ,štafetu na 10km.Určitě se ještě ozvu.Běhání je prima.

  4. Jíťa napsal:

    Zdravím,
    moc dík za takový článek, úplně se v něm vidím!
    Bod 1 a 2 je přesně heslo hořší když se nechce, než když to nejde. Bod 4 – budou se ti smát – vycházím z domu a běžím od posledního domu zástavby, vracím se (netvrdím, že celou cestu běžím) – od prvního domu zástavby kráčím. Bod 11 – bojím se hodně, pro jistotu běhám se dvěma psy, žádní drobečci – švýcarské ovčačky. Bod 12 – zbytečná diskuze, psi na počasí nehledí, takže pánečci se přizpůsobí, stejně tak bod 13, jenom se podle terénu mění poměr běh – chůze.
    Letos mám první sátiny, heslo pana Halíka se mi moc líbí,ke sportu mám vřelý vztah, užívám si vodu, lyže, kolo a další … ale běh, to je něco, dá se provozovat téměr kdykoli a téměr kedokoli. A ještě poznámka mojí 80 leté maminky – koukej se hejbat, ať můžeš nosit ty vysoké kozačky a sukně nad kolena, které ti tak sluší, a to je dobrá motivace! Všechny zdraví Jitka

Napsat komentář

*

Přečetl/a jsem si Zásady ochrany osobních údajů a odesláním komentáře s nimi souhlasíte.*

Závody »