8. ročník Unter-Tage Sparkassen-Marathonu

5. 12. 2009 se uskutečnil v šachtách dolu Brugman v Sondershausenu 8. ročník Unter-Tage Sparkassen Marathonu. Z dálky viditelná, v noci magickou modří osvětlená, důlní věž již z dálky oznamuje, kde je šachta pro vstup do podzemí, kde se odehrává maratónský závod.

Prezentace se uskutečnila ještě před vstupem do podzemí v administrativní budově na nádvoří dolu nedaleko důlní věže. Vzhledem k omezené kapacitě důlní klece, času fárání a opětovného výjezdu klece na povrch je nutné počítat s určitou časovou rezervou na dopravou všech účastníků do hlubin. Důlní klec, kterou se fáralo do hloubky 700 m byla patrová a vezla vždy 2x 16 osob. Cesta dolů trvala asi 4 minuty.

V podzemních štolách je vybudováno perfektní zázemí, využívané nejen pro tento závod. Je tam velký sál s podiem a hledištěm, kde probíhalo slavnostní vyhlášení vítězů, bufet, bar, sociální zařízení, ale i vitríny s bustou zakladatele dolu, s hornickými relikviemi. Dále je k vidění některá více či méně zachovalá a udržovaná historická důlní technika, v některých štolách jsou podél trasy závodu při běhu k vidění odstavené staré, silně zkorodované nákladní vozy pro dopravu horníků a soli, nakladače, razící stroje aj.
Po slavnostním startu v prostoru cíle běžci popoběhli asi 4 minuty k místu ostrého startu, který byl proveden krátce po 10. hodině. Pak začal souboj každého jednotlivce s časem a temnotou solných slojí, při teplotě okolo 20, místy až 30 stupňů, 30% vlhkosti a všudypřítomné soli. Hladký povrch soli připomínal led a ležící drobná sůl špinavý sníh, ale neklouzalo to. Teplota klesala s výškou trasy a tam, kde byl vháněn čerstvý vzduch nebo průvan, což bylo po probíhání teplejších míst velmi příjemné.
Pobyt v dolu předpokládá ochrannou přílbu, která je pro závod povinná. Kdo ji neměl, mohl si nějakou před sfáráním vypůjčit od pořadatelů. Profil trasy závodu je prakticky neustále nahoru nebo dolů. Větší rovina je jen poblíž cíle a zázemí. V tomto míst je též dostatečné osvětlení, jinak je ve štolách vhodné si při běhu svítit na cestu, protože osvětlovací lampy byly často vzdáleny od sebe deset i dvacet metrů a tak určité vzdálenosti běžci probíhali ve tmě.
Trasu závodu tvoří čtyři okruhy, první 12, další po 10 km. Brzy po startu je největší táhlé stoupání a celkové převýšení jednoho okruhu činí asi 310 m. Celkem celého závodu je 1240 m. Občerstvovací stanice byly po 2,5 km, střídavě, jedna vždy jen s vodou.

V cíli, ihned po doběhu, běžci obdrželi SI-SPORT IDENT, lístek se všemi svými významnými časovými údaji jednotlivých kol i celého závodu, procentními údaji o průběhu svého běhu, ztrátou na vítěze, dále umístěním celkovým i v kategorii a pamětní medaili. Po doběhu si každý u pořadatelů dále mohl vyzvednou tričko závodu.
Bezprostředně po doběhu nejlepších všech kategorií proběhlo vyhlašování. Po té čekalo běžce opět vyfárání na povrch.