Běhání na vesnici nebo ve městě? Vše má svá pro a proti

Často se zamýšlím nad výhodami a nevýhodami běhání na vesnici nebo ve městě. Na první pohled se tato otázka zdá přece zcela jasná: samozřejmě, že je lepší běh na vesnici kvůli čistějšímu ovzduší, dostupností k lesním cestám a okruhům, menšímu shonu a dopravě obecně. Je to však ve všech ohledech opravdu tak nebo jsou i nějaké skutečnosti, na které se zapomíná?

Slyším argumenty typu: kdybych žil na vesnici, běhal bych mnohem častěji. Podle mého názoru však na tomto aspektu, co se týká chuti a odhodlání do tréninku, pramálo záleží. Proč si to myslím? Kdo se k běhání opravdu rozhodne a zalíbí se mu, je úplně jedno jestli běhá ve městě nebo na vesnici, protože běhání je přece o pohybu v prostoru. Je jedno jestli v ČR nebo na druhém konci světa, po každé je to stejný pohyb a naše umístění (až na extrémní případy – severní pól apod.) by nemělo hrát roli. Každé město, každá vesnice, každé prostředí má bezpočet krásných a vhodných míst na pravidelné tréninky, poskytuje dostatečný prostor na krátké klusy i dlouhé objemovky, na plnohodnotný trénink. To že bydlíme na vesnici ve městě by tedy nemělo vůbec rozhodovat o tom, zda se tréninku budeme věnovat, a ve většině případech se jedná o jednu z výmluv, kterou si chce člověk obhájit, proč nemá s běháním ani začínat…

Výhody běhání na vesnici

 

Některé aspekty mezi těmito prostředími však stojí za probrání. Samozřejmě první a nejdůležitější výhoda běhání na vesnici je čistější vzduch oproti městskému znečistěnému vzduchu, i když ani to nemusí být vždy pravidlem. Většinou jsou pěkné trasy dostupné rovnou „od baráku“ a běžec se nemusí zdržovat rozklusáním nebo chůzí přes město. A za třetí – klid a pohoda – díky minimální dopravě se běžec zpravidla nemusí potýkat s tolika auty, s přecházením křižovatek, nemusí kličkovat mezi cyklisty nebo chodci.

Výhoda běhání ve městě

Všechny výhody u běhání na vesnici jsou však svým způsobem dostupné i městskému běhání. Vlastně nahraditelné: v parcích či kousek za městem směrem k lesu může být kvalita vzduchu naprosto stejná jako na vesnici. To samé pěkné trasy jsou pro tréninky většinou také k dispozici – podle místa bydliště lze vybrat blízký park, nebo pokud člověk bydlí na periferii města, lze zamířit za město na cyklostezky, louky, lesy a ani tento aspekt nemusí být omezením. Na okraj města může z centra dojet MHD a jen s minimálním zdržením má běžec stejné prostředí jako na vesnici.

Běhání ve městě má však také oproti vesnici mimořádné výhody. Minimální doprava, méně cyklistů a chodců na vesnici má bezpochyby na jednu stranu výhody, ale také problémy. Na vesnicích totiž ve většině případech neexistuje větší komunita běžců, s kterými můžete plánovat tréninky, scházet se na tréninky a podobně.

Z vlastní zkušenosti totiž vím, že lidé na vesnicích zpravidla (najdou se samozřejmě výjimky) sportují mnohem méně než lidé ve městě. Nebo se to tak alespoň jeví, protože ve městě jsou mezi více obyvateli sportovci více vidět – v parcích, cyklostezkách a podobně oproti malé vesnici, v níž můžete i dlouhé měsíce při tréninku nepotkat vůbec nikdo, kdo by se běhání, naší nejmilejší kratochvíli, věnoval. Ve městech je tedy šance pro vznik mnohem větší běžecké komunity, s kterou můžete absolvovat společné tréninky, setkávat se na akcích bez toho, aniž byste museli někam dojíždět.

Taktéž město nabízí většinou atletickou dráhu, kde lze absolvovat úseky, potkat se a trénovat s dalšími atlety. Rovněž jsou dostupné kryté bazény pro plavání jako pro výborný kompenzační sport, masáže, sauny, ale také řada posiloven a prostoru pro věnování se jiným sportům.

Jak jsem tedy naznačil, obě varianty mají výhody a nevýhody, ale zavrhnout běhání jenom kvůli místu bydliště, to se jako zcela relevantní nápad nejeví.

Jak to máte vy? Bydlíte na vesnici nebo ve městě a jaké případné výhody / nevýhody v tom spatřujete? Podělte se s názory do komentářů.

Napsat komentář – 5 komentářů