Snad každý z nás ví, že vhodný sport má neuvěřitelné množství výhod a pomáhá nám udržet/zlepšit svou fyzickou kondici, zhubnout, zpevnit svalstvo a celý opěrný a pohybový systém. Správným cvičením můžeme zabránit lecjaké bolesti v zádech nebo svalech, uvolnit své tělo např. z dlouhého sezení u počítače.

Každý ví, že pravidelný pohyb dokáže snižovat hladinu cholesterolu v krvi a může účinně zabránit rozvoji kardiovaskulárních a civilizačních onemocněních.

Je tedy pravděpodobné, že po kvalitním a pravidelném běhání, jízdě na kole, plavání nebo po jakémkoliv dalším sportu necítíme jen fyzické zlepšení, ale i psychické. Hlavním důvodem může být lepší okysličování mozku v důsledku lepšího dýchání, které při sportu jednoznačně potřebujeme.

Jakákoliv tělesná aktivita zlepšuje průtok krve do takové části mozku, která je zodpovědna za naši paměť, za schopnost učit se a za tvorbu nových mozkových buňek.

Může být uklidňující, že i pravidelné vycházky do přírody či rychlá chůze po ulici může být velmi prospěšná pro naše myšlení a dokážeme lépe zvládat stres, dochází k posílení paměti, zvyšuje se inteligence a uvolňuje se z nás napětí, které se v nás mnohdy zbytečně ukládá.

Pohyb – lék na pamět, i když se ještě nepodařilo zjistit jak moc je důležitý pro např. zlepšení paměti, ale předpokládá se, že dost. Pro příklad si můžeme uvést mnohé vrcholové sportovce, kteří úspěšně studují lékařské fakulty, právnické fakulty a spoustu jiných vysokých škol. Dokáží se na studium lépe soustředit a vstřebávat informace, než třeba věčně vystresovaný člověk. Proto celkem vždycky nechápu, proč se o sportovcích obecně říká, že nejsou vzdělaní nebo že na učení nemají. Je to blbost, bohužel tento mýtus je poměrně dost v populaci rozšířen.

Zlepšení paměti

Výzkumy opravdu dokázali, že pravidelná pohybová aktivita úspěšně pomáhá posilovat pamět a schopnost učit se a soustředit se.

Když člověk sportuje, lépe a rychleji se vytvářejí nové mozkové buňky, díky rychlejšímu prokrvování určité části mozku, která je právě za tvorbu nových buňek zodpovědná. Je také dokázáno, že pohyb nejspíš posiluje paměť víc, než cokoli ostatního.

Nervozita, agrese

Všimli jste si někdy, že po nějaké době v posilovně nebo po hodince u squashe, vás najednou všechna nahromaděná agresivita přešla? Právě takové sporty jsou ideální pro odbourávání stresu, který je všude kolem nás. Cvičení, díky svému dobrému účinku na mozek,  zlepšuje racionální myšlení a proto se pocit agrese a napětí snižuje.

Stres

Např. stresující den v práci dokáže úplně změnit myšlenky. Nejvíc dopadá na lidi v době 14.00-16.00, když už ani dvojitá káva nepomůže. Proto pravidelný pohyb po návratu z práce může dělat zázraky. Skvěle se při tom nabudíte, zapomenete na stres, srovnáte si myšlenky a další den to bude lepší.

Inteligence

POZOR: Když sportujeme, neznamená to, že jsme chytřejší nebo inteligentnější, ale znamená to, že náš mozek je lépe „optimalizován“ pro učení, díky výše zmíněnému okysličování mozku.

Závislost

Nejsem si jistý, jestli by se sportováním dala porazit závislost např. na nikotinu. Nikdy jsem nekouřil, ani nebudu, tak to nemůžu posoudit. Je to myslím ale hodně individuální, protože existuje dost známých případů, kdy se díky sportu mnoho kuřáků zbavilo své závislosti. Co se týče hraní her na počítači nebo herních automatech, tam si myslím, že fyzická aktivita jednoznačně pomáhá. Vždyť sport je taky „hra“. Vzniká tolik potřebný adrenalin, který si hazardní hráči tímto nevhodně nahrazují.

Co je tedy třeba

Stačí velmi málo – začít s nějakou pravidelnou pohybovou aktivitou. Např. rychlá chůze pro začátek. Pokud budete chtít začít s běháním, pomoci vám může třeba rubrika Začátečníci.

Jestli se tomu mám až tak moc divit, to opravdu nevím. Fakt je, že se dneska těžko nějaká rodinka sbalí a vydá na týden zdolávat horské kopce české krajiny s perfektními sněhovými podmínkami. Samozřejmě, že v některých lokalitách republiky je dost sněhu, ale lidé, zapálení do lyžování na vyšší úrovni, musí za sněhem pryč – za hranice, třeba do Rakouska, kde je sněhu více.

A jaké jsou příčiny takového počasí? Nesmíme v tom hledat žádnou vědu, poloha české republiky může za to, že zimy se mění každým rokem, nelze jednoznačně tvrdit, že letos bude zima hodně studená nebo teplá.

Taková zima má své klady, ale taky zápory.

Komu teplá zima vyhovuje?

• Domácnostem – výdaje za vytápění můžou být až o několik tisíc menší
• Silničářům – ušetří spoustu peněž, když nemusí odklízet sníh
• Zahrádkářům – můžou zahájit mnohem dřív jarní práce, většinou odpadá speciální vytápění skleníků
• Některým lidem – v důsledku teplého počasí se někde snižuje riziko onemocnění, a protože nehrozí zledovatění chodníků, klesá také počet zlomenin

Komu škodí?

• Vlekařům, horským chatám – ve většině horských lokalitách nejedou vleky, tzn. vlekaři a provozovatelé horských chat prodělají miliony korun. (samozřejmě nejsou úplně bez peněz díky turistům, kteří chodí na výlety – je však jasné, že lyžařů je několikrát tolik)
• Lyžařům – v ČR je minimum vhodných lokalit, musejí za hranice – utratí více peněz
• Zemědělcům – přemnožení některých škůdců, nedostatek vláhy
• Prodejcům zimního zboží – lidé nemají moc zájem o koupi drahých zimních bund a lyží, protože na pár dnů za rok se jim to nevyplatí

Jak je vidět, nic není nejvhodnější. Na jednu stranu existují výhody, ale osobně si myslím, že zápory jednoznačně převyšují klady. Hlavně pro zimní sportovce, kteří si jen omezeně užívají lyžování a pro běžkaře platí to samé. Na druhé straně si moc nestěžují běžci. Mají perfektní podmínky pro běhání, takže určitou radost z toho mám. I cyklistům to nevadí, takže většina „letních“ sportů se dá bez obav provozovat.

I tak si ale myslím, že zima má být plná sněhu a teplota na teploměru několik stupňů pod nulou. Všechny vleky přeplněné, děti na saních, zamrzlé rybníky, to jsou znaky správné zimy.