Zhubla jsem 35 kilo. A co dál?

5. 3. 2015 Ze života

Autor: lenka | Přečteno: 6 493x

Ahoj, jmenuji se Lenka a letos mi bude 32 let. Jsem maminka dvou malých holčiček a v současnosti jsem stále ještě na mateřské dovolené. Celý život jsem bojovala s nadváhou, po porodech bohužel spíš s obezitou. Jsem vášnivá dietářka, neexistuje dieta, kterou bych nevyzkoušela. Bohužel jsem se nerozvážností, leností a nezdravým životním stylem dostala na váhu přesahující trojčíslí. Sice mě to děsilo, ale našla jsem vždy milion výmluv, proč s tím nic nedělat. Nejoblíbenější byla, že mám malé děti a prostě nemám čas.

V lednu loňského roku jsem se dostala do takového psychického stavu, že jsem věděla, že mám poslední šanci to změnit. Podotýkám, že jsem v životě kromě povinného tělocviku ve škole nikdy nesportovala. V okolí jsem našla sport – jumping, o kterém jsem nikdy neslyšela. Vzala jsem bavlněně tričko, kraťasy a vyrazila. Po pěti minutách skákaní jsem málem vypustila duši. Nicméně mě to absolutně nadchlo, úplně jsem tomu propadla a v současné době jumping cvičím minimálně třikrát týdně. Ale abych se dostala k tomu běhaní 🙂 . Za rok se mi podařilo zhubnout jumpingem a úpravou jídelníčku 35 kilo. Byla jsem nadšená, ale pak mi to došlo… Co dál? Chtěla jsem se někam posunout… A pak mě napadl běh. Ve škole jsem jej nenáviděla, ale říkala jsem si, že přece jen trochu fyzičku už mám a snad u toho neumřu.

Bydlím na vesnici, kde všude kolem jsou krásné lesy a ideální prostředí na běh. Vyrazila jsem, a i když to nebylo lehké, zdá se, že jsem běhu přišla na chuť. Sice jsem stále v začátcích, uběhnu třeba pět kilometrů, ale vím, že je to teprve začátek. Letos se chystám absolvovat i nějaký první závod, tak snad doběhnu. Každopádně jsem tím chtěla říct, že i metráková holka s celoživotním mindrákem může dokázat, že nic není nemožné. Samozřejmě vzhledem k tomu, že mám dvě malé děti, patří veliké dík manželovi, bez jeho podpory by opravdu nic nešlo realizovat.

Nezáleží na věku, ani na financích a na časových možnostech. Stačí chuť se změnit a odhodlání a ono to půjde.

Zhubla jsem 35 kilo. A co dál? – Jeden komentář

  1. Wendy napsal:

    Paní Lenko, moc mám držím palce at nějaký ten závod uběhnete… já sice děti nemám, jsem ve stejném věku ale díky úprávě jídelníčku a trochu pohybu se zdá, že běhání se může stát oblíbeným sportem a člověk zhubne. I já jsem běhání ve škole neměla ráda, ale ted jsem ráda, když můžu vypadnout třeba jen na půl hodiny a stres je ta tam… i já plánuji letos konečně nějaký ten závod tak uvidíme.. tak se držte…wendy

Napsat komentář

*