Nebojte se na podzim zařadit tzv. přechodné období

Nebojte se na podzim zařadit tzv. přechodné období
2. 10. 2014 Běžecký trénink

Autor: fv-admin | Přečteno: 5 598x

V atletických přípravkách, u profesionálních atletů a v každém atletickém klubu se setkáváme s pojmem „přechodné období“. Dnes se možná nevyužívá tak jako tomu bylo dříve, což je možná škoda, protože mělo své opodstatnění. Své opodstatnění má i u běžců-amatérů.

Jarní příprava směřuje k letní, hlavní závodní sezóně, kde se ubírá na objemech a přidává na rychlosti. V takovém letním období se podle individuálních plánů atleta stihne až desítka závodů, ať už se jedné o závody na dráze nebo letní krosy. Tím, že se ubírá na objemech a samozřejmě přidává na intenzitě, mnohem více „trpí“ celý pohybový systém od svalů, šlach, okostic… Je dobré myslet na to, že právě podzim je ideální pro zařazení tzv. přechodného období.

Přechodné období bývá atletovi nejčastěji naordinované v dobré víře trenérem nebo lékařem kdykoliv v měsíci říjnu / listopadu. Atlet si jej však může naordinovat podle potřeby i sám. Většinou se jedná o symbolické uzavření letní sezóny, většinou trvá cca 7 až 14 dnů a obejde se bez jakéhokoliv běhání. Ano, běh se zcela vynechává, ale ne v doslovném smyslu. U kolektivních sportů je „povolen“, tak se hraje fotbal, basketbal, zkrátka se v normálních trénincích dělá něco úplně jiného než sprinty, atletická abeceda nebo úseky. Za ty 2 týdny tělo zregeneruje vše, co nestihlo v letním závodním stresu a tím pádem je přechodné období velmi žádoucí. Má nepochybně i důležitý psychologický úkol – pomáhá atletovi znovunastartovat jeho mnohdy pochroumanou motivaci po dokonalém odpočinutí po psychické i fyzické stránce. Atlet má mít další chuť do závodů v následující sezóně.

Na druhou stranu se musí počítat s tím, že není nutně potřeba si jej „odbýt“ zrovna na podzim, ale je to z hlediska výkonů a předpokladů nejlepší období. Můžou to být případy např. závodníků, kteří se specializují primárně na podzimní silniční závody.

Přechodné období však není dobré zařadit v té největší zimě, i když by to k tomu možná vybízelo. Avšak v zimě by trvalo déle, než by se tělo „nastartovalo“ a stejně se v zimě ubírá rychlosti na úkor pomalých dlouhých běhů (objemových), takže je to kontraproduktivní. Tím, že atlet vynechá množství rychlých úseků, tělo samo v podstatě regeneruje a tento proces se už nemusí nijak přerušovat nebo urychlovat. Naopak mohou atletovi ty dva týdny v objemové přípravě chybět, zatímco na konci sezóny na podzim nikoliv. Na podzim se běhají, jak už bylo řečeno, povětšinou podzimní krosy, které jsou spíše zpestřením a alespoň nějakým závodním střípkem v atletově další přípravě, nikoliv nutná povinnost.

Často bývá přechodné období spojováno s pobytem v lázních, kde se celý efekt ještě znásobuje – mimo obvyklý atletický stadion, mimo další mimosportovní povinnosti. Na tělo a psychiku má tato cílená „rehabilitace“ mimořádné účinky.

Takže když je atlet po přechodném období naprosto odpočinutý, může se vrhnout hned do plných obrátek? Vůbec ne – další minimálně 7 až 14 dní trénuje v nižším tempu a intenzitě než těsně před startem přechodného období. Kompletní terapie tedy trvá přibližně měsíc. Ideálně celý říjen nebo polovina října a listopadu.

Pak zůstává ještě nevyřčenou otázkou, zda přechodné období nezařazovat dvakrát. Na podzim a přesně v létě, např. po absolvování hlavního závodu sezóny. To však zůstává na každém individuálně podle cílů a potřeb. Amatérský běžec se k tomu uchýlit však může zcela beztrestně a může toto přechodné období spojit třeba s dovolenou u moře.

Pozor na kolektivní sporty u atletů

Upozorním také na zajímavý, ale nepříjemný problém: fenomén zranění u kolektivních sportů jako je fotbal nebo volejbal mezi atlety. Z nějakého důvodu zde na sportovce číhá poměrně velké riziko zranění. Zkrátka atlet ví přesně, kam jak kdy skočit do dálky, jak a kam běžet přes překážku, dělal to už tisíckrát. Ale pouze jeden špatně nahraný balón a zaškobrtnutí atletům způsobí nejčastěji vyvrtnutí kotníku a podobné nepříjemnosti, takže na to pozor. Z přechodného období se pak stává nechtěná dlouhodobá pauza.

Ideální skladba pro běžecké přechodné období by vypadala třeba takto. Rozhodně ji neberte jako povinnou, jen pro inspiraci. Začínáme dnem volna po posledním „symbolickém“ dni na dráze, většinou po sprintech nebo úsecích.

  • VOLNO
  • Bazén (1 hod)
  • Basketbal (45 min)
  • Fotbal (45 min)
  • Procházka (2 hod)
  • Posilovna – zanedbávané partie horní části těla (1 hod)
  • Bazén (1 hod)
  • VOLNO
  • Fotbal (45 min)
  • Basketbal (45 min)
  • Vysokohorská túra (4 hod)
  • Procházka (2 hod)
  • Posilovna – zanedbávané partie horní části těla (1 hod)
  • VOLNO nebo Bazén (1 hod)

Napsat komentář

*