Začít sportovat poprvé až před třicítkou? Nic není nemožné.

Začít sportovat poprvé až před třicítkou? Nic není nemožné.
30. 4. 2010 Začátečníci

Autor: Lucie | Přečteno: 18 107x

Letos mi bude 28 let. Protože jsem měla po rodičích do vínku dánu štíhlou postavu, donedávna jsem se vůbec nemusela starat o to, co jím (kvalita i kvantita). Před dvěma měsíci jsem však zjistila, že mi váha začala podezřele narůstat a že i s tou pomerančovou kůží bych už vážně měla začít něco dělat. Můj přítel začal také zjišťovat, že už jsou dávno pryč ty časy, kdy měl vyrýsované břišní svaly a kdysi dokonalá postava se začínala pomalu ale jistě měnit v rosol.

Od začátku našeho vztahu jsme byli velcí lenoši. Přemýšlela jsem, jak jej nemotivovat k tomu, aby se sebou začal něco dělat. Vzhledem k tomu, že jsem totální antitalent na všechny sporty, rozhodla jsem se poprvé ve svém životě vyzkoušet sport, před kterým jsem měla vždycky úctu, neboť jsem i ve školních letech po pár metrech odpadla – běhání. Začala jsem zhruba před dvěma měsíci. Prvně s přítelovou maminkou, která to však bohužel brzy vzdala. Poté jsem se odhodlala sama a vyčkávala, kdy to nedá mé drahé polovičce.

Nečekala jsem, že začátky budou až tak těžké. Můj první běh připomínal spíše rychlou chůzi. Několik metrů jsem popoběhla, pak jsem celá schvácená šla rychlou chůzi a takhle to pokračovalo asi půl hodiny. Začala jsem běhat dvakrát týdně, teprve po měsíci přišel zlom, kdy se přidal i můj přítel. Věděla jsem, že když mu nebudu stačit, tak ho běhání se mnou nebude bavit, proto jsem se přes to, že jsem před tím neuběhla víc jak 2km a ještě s přestávkami, rozhodla vyhecovat a běžela jsem s ním. To jsem nevěděla, že mě bude čekat hned 5km vzdálenost. Musím se pochválit, protože poprvé jsem vkuse dala 3km, pak jsem už víceméně střídala rychlou chůzi s běháním a světe div se, doběhla jsem asi jen 2minuty po mém sportovci. Nyní už zase chodím sama, protože jsem párkrát zkusila s ním 6km a ještě na to fakt nemám. Člověk by se neměl přeceňovat. Běhám sice pomalu, cca 3km, ale tak, abych to udýchala a uběhla v jednom zátahu. Pokaždé, když doběhnu, mám ze sebe velkou radost. Věřím, že i vy se přidáte a budete se jako já radovat i z malých úspěchů.

Sdílet článek na facebooku

Štítky

Hodnotit článek

(17 hlasů, průměr: 4,76 z 5)
Loading...

Napsat komentář

*