Recenze: Běžecké boty Adidas Kanadia 5 Trail GTX

Recenze: Běžecké boty Adidas Kanadia 5 Trail GTX
4. 2. 2014 Běžecké boty

Autor: fv-admin | Přečteno: 23 490x

Otestovali jsme pánské běžecké boty Adidas Kanadia Trail GTX určené primárně pro běh do terénu, které lze považovat za určitou legendu mezi trailovou obuví. Vždyť je na světě už šestá řada tohoto modelu. My se však zaměříme na pátou řadu ve verzi GTX. Ta se od té základní liší zejména využitím goretexového materiálu na povrchu bot.

Boty se hodí především na lesní cesty, pole, trávu a ostatní nezpevněné povrchy, na kterých oceníte TRAXION® systém (konstrukce podešve a profil podrážky tvořený několika gripy, podobně jako u kopaček). Pro běh v mokru na rozbahněných cestách, v podmínkách typických pro letošní nepříliš vydařené zimní počasí, se pak boty jeví zcela ideálními. Nedochází k podkluzování bot, které byste pociťovali, kdybyste po stejné cestě běželi v klasických běžeckých botách. Bota se „zasekne“ a nabízí pohodlný odraz. Využití této technologii má však i druhou stranu mince – gripy jsou příliš tvrdé, nehodí se tedy pro běh např. po kamenech a nejsou příliš pohodlné při běhu po silnici. Což je však logické, protože po trailových botách máte sáhnout jedině tehdy, když se vydáte do terénu. Tím, že jsou gripy a celý povrch podrážky poměrně tvrdé, však mají zajištěnou větší životnost díky menší míře opotřebení. Přítomnost technologii ADIWEAR® (materiál podešve pro zajištění maximální životnosti na vysoce namáhaných oblastech boty) tedy pociťujeme ještě o něco více, než u jiných bot značky Adidas disponujících touto technologií.

I když na první pohled nemusí boty vypadat kdovíjak robustně, překvapí jejich pevnost v oblasti kotníku i v přední části u prstů na noze. Vevnitř jsou však dostatečně pohodlné díky anatomicky tvarované stélce, kterou známe z klasických běžeckých bot. Oproti klasickým se vlastně zas moc neliší, až na již zmiňované zpevnění ze všech stran pro ochranu chodidel na trailových površích a výraznou podrážku s gripy.

Povrchový materiál GORE-TEX® PRO SHELL je podle výrobce jeden z nejnovějších jejich typů materiálu – zajišťuje vzdušnost, odolnost vůči vodě, je schopný vzdorovat nejrůznějším povětrnostním podmínkám. Tímto se v podstatě liší od své základní verze bez GTX. Co se týká běhu v těchto podmínkách, v kombinaci s „funkčními“ ponožkami za deště nebo sněhu udrží vaše nohy v suchu až nečekaně dlouho, což je jednou z největších předností tohoto modelu. Díky dobrému větrání a této odolnosti se hodí pro dlouhé běhy, klidně i nad dvě hodiny.

Pokud navíc hledáte boty na hranici polo-běžeckých / polo-turistických, Kanadie mohou být dobrou volbou. Při chůzi se značně eliminuje tvrdost gripů, takže je necítíte tak výrazně, a za chůze potom také oceníte jejich vlastnosti v těžko přístupném terénu. Díky anatomicky tvarované stélce jsou navíc pro nohu pohodlné, nejsou tvrdé a při volbě správné velikosti nikde netlačí. Vše ostatní platí tak, jak jsme zmiňovali v předchozích odstavcích, i pokud budete chtít boty využít na delší túru. Plyne z toho jistá univerzálnost využití, nehledě na fakt, že jsou Kanadie díky konstrukci vhodné jak pro začínající, tak pokročilé běžce.

Výhody

  • konstrukce a technologie uzpůsobené běhu po lesních cestách, trávě
  • díky gripům dobré vlastnosti pro odraz, stabilitu
  • pevná konstrukce zvenčí, zevnitř pohodlí i pro delší běhy
  • univerzální běžecká / polo-turistická obuv
  • do každého počasí

Nevýhody

  • značná tvrdost podrážky a gripů, která se příliš nehodí pro běh na silnici, po kamenech

Fotografie

Recenze: Běžecké boty Adidas Kanadia 5 Trail GTX – 4 komentáře

  1. Simona napsal:

    Nejenom boty jsou důležité, i když jsou bezesporu základem. Bez nich bychom se ani na pořádný běh vydat nemohli. Ale důležité je také správně zvolené oblečení.

  2. Zdeněk napsal:

    chápu, pohyb sám o sobě není jednoduchý. Já sám jsem běhal před několika lety hrozně a přes paty, poté přišel pracovní úraz v podobě vyhřezlé ploténky. A otázka byla budu nebo nebudu běhat? Zkoušel jsem to znovu a znovu ale bolesti se vraceli. Poté co jsem se začal věnovat hlouběji základní otázce. Jak dochází k pohybu? Dlouhodobé úsilí a snažení nejen pochopit základní fyzikální vlastnosti a pochopení zákl.principů mechaniky pohybu liského těla mě opět vykoplo na běžeckou dráhu. Jejich přenesením do běhu jsem se přesvědčil o tom, že to co jsem jako malé dítě zapomněl jsme se vlastně musel na stará kolena naučit. Dnes vím, s jakým úsilím provádím při běhu ten či onen pohyb, co mi dává gravitace, co ovlivňuje mou rychlost a jak se izolovat při cvičení na konkrétní pohyb, jaká je role zapojených svalů a noučil jsem svůj pohyb ovládat. Přišel jsem na to, že běh je vlastně dovednost nejen fyzická, ale také psychická. Jsou to vlastně věci které dnes v „uspěchané“ době přehlížíme, protože nás stojí úsilí a hodně času. Pochopil jsem, že si i jednoduché věci děláme složité, přitom jsou tak jednoduché.

  3. Miki napsal:

    Tohle si musí každý v hlavě srovnat sám. Já jsem taky na začátku řešil boty. Jestli s menším tlumením, ale za to lehké, protože ty tlumivější jsou těžší a na delších vzdálenostech se ty gramy sečtou a já budu víc unavenej, protože budu v součtu tahat více kilo………..a nebo těžší boty, ale zase tlumivější, protože si tím ochráním kolena, kyčle atd.
    Dneska je mi jasné, že žádné boty nic za člověka neuběhnou a že to není zase až tak o botách. Stejně tak je to třeba s pálkou na tenis. Když nemáš techniku a neumíš to, je ti nejlepší pálka na světe k ničemu.
    Každopádně ale, pro začátek bych stejně každému doporučil spíš měkčí boty a po určité době—-třeba po roce– klidně přejít na lehčí, míň tlumivé. Chce to ale zvládnout techniku běhu. Zjistit nášlap, případně ho upravit. Jak se říká, běhat může každý, ale né každý běhat správně umí.

  4. Zdeněk napsal:

    Proč jsou všichni běžci zaujati tím, co pít, jaké boty obují na běhání, ale nezajímají se o otázku jak běhat? Možná se zde někdo naštve, ale je to tak.
    Opravdu zajímavá otázka, že? Týká se většiny běžců, ale zájem jak běhat to zde chybí. Máme-li se například učit řídit auto od učitele, který nám bude vysvětlovat co máme pít, jaké boty nosit s absencí techniky a dovednosti řízení, asi zde dlouho nesetrvá. Hádejte, kolik lidí si užívá luxusu, tím, že je trenérem pro běh, aniž by věnoval pozornost technice běhu? Odpověď je: spousta. Proč se tak děje? Protože běžce prostě nezajímá, jak běhají a je jim to jedno, ale zajímají se co pijí! Obávají se toho, kolik kilometrů běží, jak jsou unaveni, jaké si vzít boty na běh s větším odpružením, stabilitou a tak se nechá pokračovat dále. Uvědomte si vaše stabilita nemá vycházet z bot, ale z pevného a silného svalstva nohou.
    Vrátíme-li se ke stejné otázce, je zajímavé podívat se na tyto priority, pokud jde o jejich nesmyslnosti. Potom se můžeme domnívat, že naše prioritní věci, které jsou sekundární jsou k něčemu jinéme a je to mnohdy opravdu vidět. To co by mělo být opravdu viditelné a krásné je harmonický pohyb. Jedinou překážkou je, že musíte vidět a pochopit! Ve srovnání s touto „prchající“ krásou pohybu, jsou v naší tváři boty a nápoje velmi hmatatelné a hnotné. Mají hustotu , kterou technika běhu postrádá. Proto je naše mysl mnohem více nakloněna tyto věci akceptovat jako naše nejdůležitější skutečnosti a umístit je na vrchol našeho seznamu priorit. Naše stávající prostředí kolem nás je velmi příznivé pro takové postoje a chování a pomáhá vnímat „význam“ těchto hmotných věcí.
    Je tak snadné v dnešní době apelovat na naše základní potřeby jako: jídlo, oblečení …, protože jsou tak jasné a samozřejmé. Naopak, technika, je v našem kontrastu velmi prchavá a není tak zřejmá, ve srovnání s tím, že vyžaduje mnohem více mentálního a emocionálního úsilí, aby se dostala do naší každodenní reality za účelem dosažení výhod s tím spojených. Takže v nepřítomnosti jasnosti významu techniky, je snadné sklouznout do něčeho hmotného, zřejmého a atraktivního, co nevyžaduje žádné hluboké znalosti ani dokonalosti, záměrné pozornosti nebo akce, a zdá se, jednodušší. Představte si takového karatistu, k tomu, aby zasadil správně mířený úder, je potřeba vycházet z nějaké základní pozice a to jakou rychlostí a s jakou přesností úder usadí je na kvalitě jeho techniky a tak je to s během.
    Otázkou je jen: „Je to opravdu tak?“ Proč nezačít konečně myslet, že dovednost techniky je skutečný způsob, jak dělat svůj běh jednodušší, viditelný a více harmonický, a teprve poté začít přemýšlet o tom, kolik a co pít, jaké boty nosit a
    kolik kilometrů běhat.
    To, že píšu o botách jako o nesmyslnostech, je pravdou a má svou podstatu pro začínající běžce, ale pro toho, kdo běhá již nějaký pátek, tak by měl vědět co má pro správný pohyb dělat. Takových běžců je opravdu málo. Běh není žádný dril, ale dovednost!

Napsat komentář

*