Není minimalismus jako minimalismus a v běhání dvojnásob

Není minimalismus jako minimalismus a v běhání dvojnásob
16. 12. 2013 Začátečníci

Autor: Jaromír D. | Přečteno: 12 292x

Není to zrovna nedávno, kdy se o běhu začalo mluvit i s ohledem na více či méně možný minimalismus. Jaká škoda, že právě v souvislosti jen s tzv. minimalistickou obuví, minimalistickým oblečením a záležitostmi týkajících se „šikovnějšího“ vybavení. V přímém kontrastu s těmi pomůckami, na které jsme byli zvyklí dlouhou dobu. Podle mého názoru byl běh už odjakživa ve své podstatě minimalistický a v dnešním článku se o tom v bodech rozepíšeme. Běžec začátečník se však může dostat na pomyslnou rovinu uvažování, o které možná bude chtít zbytečně dlouho přemýšlet – pokud budu chtít být běžec, budu se chtít stát rovnou běžcem-minimalistou?

Kvalitní boty jako základ

Vše, co k běhání skutečně potřebujete, jsou kvalitní boty. To je názor, za kterým si stojím zejména po zkušenostech s ostatními běžci-začátečníky, kteří končí s běháním ještě dřív, než pořádně stihnou začít. A hlavně kvůli botám – kvalitní klasické boty totiž mohou začátečnické „neřesti“ týkající se nášlapu do určité míry eliminovat. Pochopitelně ne všechny, technika při běhání hraje velmi velkou důležitost, jenže ji lze, podobně jako všechno ostatní, v určitém čase poměrně dobře zvládnout. Zlepšuje se však samotnými běžeckými zkušenostmi a návyky postupně, kdy se například svaly a šlachy posílí natolik, že běžci dovolí běhat přes přední část chodidla, umožní mu lepší dynamiku a podobně. Ovšem, příznivci tzv. barefoot obuvi mohou namítnout, že to není pravda, že se dá běhat prakticky bez bot a podobně. Nevím, nakolik bude má argumentace oprávněná, trend minimalistických bot zas tak moc nesleduji, i tak se však nedomnívám, že se stane v dohledné době nějakým uznávanějším a preferovanějším řešením, než je tomu u obuvi klasické. Zejména u nás – teď na podzim běhat bos nemusí být ideální (odkazuji znovu na trend barefoot obuvi, která vypadá jako opravdu jen jakési „rukavice na nohách“).

Je to samozřejmě subjektivní, ale těmto botám jsem zkrátka na chuť ještě nepřišel, uvidíme – vyzkouším v létě, teď přivítám jakékoliv komentáře, pokud někdo máte více zkušeností. Zde pro minimalismus však rozhodně zatím nejsem. V podzimním a zimním období s ohledem na podmínky u nás jednoznačně preferuji kvalitní klasické boty. Až přijde první opravdový mráz (někde už přišel), asfalt nebo chodníky opravdu kloužou a není to zrovna legrace. Ale také co se týká dalších věcí: chránění kotníků, podchlazení z chodidel, …

Potřebuji nutně drahý sporttester s GPS navigací?

Zapomeňte na to, že nutně potřebujete věci jako špičkový sporttester, který měří zdánlivě všechny hodnoty. Ano, je dobrým pomocníkem pro pokročilejší běžce při analýze tréninků, může někomu pomoci s motivací (vidí zlepšení), může sdílet své trasy, časy na sociálních sítích. Potřeba to však ve většině případů pro začátečníka není. Nepotřebujete ani supermoderní hodinky. Bohatě postačí, aby uměly jednoduše stopovat čas. Vzdálenost svého okruhu si můžete změřit na kole tachometrem, nebo přes mapy.cz si celý svůj okruh relativně přesně a jednoduše změřit – když běžíte např. trasu, kterou absolvujete poprvé. Jako běžci-začátečníci si ale nemusíte dělat příliš starostí s kilometráží. Hlavním směrodatným ukazatelem je vždy čas běhu – např. 45 minut optimálně za trénink? To se může u běžců podle jejich cílů lišit, ale méně než půlhodina není rozhodně dostatečně efektivní – podle odběhaných km se ze začátku řídit nemusíte.

Kde běhat?

Běhejte kdykoliv a kdekoliv. Na běhu je skvělé to, že je jedno, jestli jste na pracovní stáži na druhé straně Evropy nebo trénujete doma. Vše, co potřebujete, jsou boty a nutné oblečení, které stačí jen nezapomenout přibalit. Nestresujte se zbytečně ani tím, že nejprve musíte kvůli běhání někam „dojet“ – klidně začněte pomalým rozehřívacím klusem po chodníku. Až doběhnete tam, kde skutečně chcete zažít trénovat – budete už mít za sebou tu rozehřívací část a nazpět i vyklusávací. Nehrozí tudíž ani teď v chladném počasí riziko, že byste se kvůli „zvolnění“ mohli nachladit (kvůli dojetí domů autobusem, autem, …).

Závěr

Vychází mi z toho přesvědčení, že je minimalismus vhodný, ale z trochu jiného úhlu, než na něj můžeme zprvu nahlížet. Vždyť hlavní výhoda běhání by měla stále spočívat v jeho téměř neomezených možnostech, co se týká počasí, prostředí a také minimu potřebných pomůcek, které si vyžaduje.

Není minimalismus jako minimalismus a v běhání dvojnásob – 3 komentáře

  1. Zdeněk napsal:

    to musíš vědět sám, zda je tvůj pohyb při běhu správný, to nomohu posoudit. Samozřejmě běhat jde v každé obuvi, jen v některé snáze v jiné hůře, podstatný je především správný pohyb a ten popisuje „nejen“ biomechanika. Pro příklad mohu uvést S.R. Bannistera, velmi známou ikonu v běhu na míli. Nejen jeho praxe byla za pokořením této vzdálenosti pod 4 minuty.Není důležitý čas, ale způsob jak toho dosáhl, zde nejde jen o fyzickou přípravu, která je v současnosti u sportovců sekundární věcí. VEzměme si do úst ještě jednu ikonu Dr.N.Romanova, autora nejen techniky běhu, ale to je vše o stejném problému nazvaném „správný pohyb a využívání nejen fyzických schopností člověka při pohybu“. Filosofií těchto technik v různých sportech není vnucování, ale informovanost, která pomůže sportovci v lepším rozhodování. Co si budeme malovat čerta na zeď, kdo se zajímá o to, jak správně běhat a předcházet poranění? Nepřebíráme se dnes v množství matoucích odpovědí na různé otázky, jak dýchat, jak zvedat nohy v pohybu, zajímáme se snad o naše percepční mechanismy ruce, polohu těla a přesun těžiště? Všechny tyto otázky mají společnou odpověď v základní životní dovednosti každého znás a to je „správně provedený pohyb“. Driluje snad někdo základní pohybové vlastnoti jako krok, hod a skok zastoupené v každé disciplíně. Primární je naučit se základní pohyb jednoduchými cviky, které se implementují do té či oné aktivity. Posiloval snad někdy nějaký běžec vědomě kyčle- boky? Vědomě ne, ale je to místě s naším těžištěm, ktére ovlivňuje náš pohyb, spojovacím článkem horní části těla a samozřejmě pro běžce důležitá informace – odtud vychází pohyb, který aktivuje další k němu přidružené partie. Abych to shrnul: vše vychází ze správného a pro naše tělo nejvhodnějšího postoje, který umožní jedinci co možná nejefektivnějšího využití energie pro přesun vpřed – tedy běh.

  2. Honza napsal:

    Zdenku, rozebírat vše, cos napsal nechci, ale co to znamená „když neumíte běhat“. Mám 3 děti a všechny umí běhat od chvíle, kdy se postavily. To myslíš vážně, resp. taky souhlasíš s článkem, kde se člověk, tady běžecký trenér, staví nad Boha a chce celému lidstvu namluvit, že před vynálezem gumy, pěny, gelu …. nikdo neuměl běhat? Vždyť jen myšlenka na to, že 20té století je prvním stoletím v několikatisícleté historii lidstva, kdy se lidé naučili běhat, je taková arogantní hovadina, že jí není rovno. Jak dlouho jsou tu běžecké boty? 70 let? A už to bez nich nejde? A ani trochu to není divný? Bikila vyhrál maraton v Římě bosky jenom proto, že ěl z Adidasek puchýře a tak běžel tak, jak běhal po narození. Úplně přirozeně. Nehájím ani minimalismus ani gumárenský průmysl. Čtu si o běhání a vnímám to tak, že skupina lidí, která chce jít svou „mini“ cestou je skoro denně někde atakována trenéry, odborníky, specialisty na běhání. Proč? „Mini“ po nikom nic nechtějí, nikomu nevnucují svou obuv nebo styl (alespoň jsem to ještě nikde nečetl – ale klidně ať mne kdokoli opraví – možná jsou stejně odporně arogantní lidi z Vivobarefoot, kteří potřebují ukázat, že objevili ameriku). Zatím jsem nečetl, že by někdo nějakému trenérovi vyčítal, že nutí svěřence běhat na polštářích, tak by tito trenéři mohli být tak laskaví a nechat „mini“ lidi si ničit zdraví po svém a starat se o sebe. Takhle to vypadá, že hystericky brání něco, o čem sami pochybují. Kdyby si totiž byli 100% jisti, tak by nad tím jenom mávli rukou.

  3. Zdeněk napsal:

    Především je nutné se na minimalismus nedívat jako na umělecký směr, tak jak u nás zakořenil a zdomácněl. Většina lidí když sliší slovo minimalismus tak si představí něco speciálního co stojí za vyzkoušení a posléze být IN. Podle mého je v běhu tento výraz použit proto, protože je moderní. Běh v minimalistické obuvi není totéž jako běh naboso s kterým je často spojován, ale jde o nejbližší a zatím nejpřirozenější způsob po bosém běhu jak si ochránit chodidlo v kontaktu s povrchem a o způsob, který nám umožňuje lepší vnímání povrchu. Pravdou je, že při pro běh má taková obuv mnoho výhod zejména přirozená reakce, správné načasování svalových kontrakcí, ale i možnost běhat bez poranění, ale to vše jen s dobrými znalostmi z mechaniky pohybu. Běh je „zdůrazňuji“ dovednost! Pokud běžec neví jaké svaly, šlachy … při běhu používá tak jsou mu ty boty nanic. V botech (s tlumením) v kterých běžec není schopen rozpoznat např. moment přenosu hmotnosti na druhou nohu nelze načasovat ani správné zvednutí nohy pro pohyb vpřed, v důsledku toho si vypěstuje špatnou rovnováhu a s pohybem proti gravitaci také v tom horším případě poranění. Skuste si stoupnout bos na jednu nohu a poté to samé v tlumené obuvi. Ucítíte rozdíl. Dalším příkladem může být zaměření se na správné zvednutí nohy ze země, samozřejmě by mělo vycházet ze zadní části kyčle v blízkosti vašeho tzv. „core“ a soustředění se na přizvednutí kotníku než zvednutí kolene. V tlumených botech vám to půjde těžce a proto většina běžců soustředí svou pozornost na zvedání kolene, čímž dopadáte před vaši vertikálu (kotník, kyčel a rameno), dojde ke spomalení vašeho odrazu v důsledku dlouhého kontaktu se zemí. V některých případech si zaděláte na poranění nebo v tom lepším případě váš běh se tak stane neefektivní.
    Konstatování, že běh v minimalistické obuvi je destruktivní pro nohy může být pravda pouze za předpokladu, že neumíte běhat. Totéž platí pro tlumenou obuv. Běh není o obuvi, ale jak jsem uvedl o „dovednosti“.

Napsat komentář

*