Moje začátky běhu

Moje začátky běhu
15. 12. 2013 Ze života

Autor: Tomáš Mach | Přečteno: 13 019x

Začátky byly velice složité. Myslím, že každý to zná a každý si tím prošel. Někdo rychleji, někomu to trvalo déle. Ale myslím, že každý měl svůj určitý podnět, který ho donutil běhat a nevzdat to hned po prvním výběhu. Ano, pravdou je, že i já jsem začínal několikrát. Začalo to asi v 17, kdy jsem poprvé vyběhnul jen v šusťácích, v bundě a v teniskách. Vydrželo mi to asi 2 dny, pak jsem toho nechal, protože jsem skoro nic neuběhl. Takto jsem pokračoval i po roce, také mi to vydrželo asi 2 dny a zase jsem toho nechal.

Ve svých 19 letech jsem se nad sebou zamyslel. Podíval jsem se do zrcadla a přemýšlel, co mám dělat. Vážil jsem 109 kg a začínal jsem si rychle uvědomovat, že tohle není to, co chci. Kouřil jsem, pil jsem alkohol a v podstatě vůbec nesportoval. Myslím, že toto byl i hlavní důvod, proč jsem chtěl něco dělat. Proto jsem se v květnu 2012 jasně rozhodl, že začnu naplno běhat. Ale nechtěl jsem to dělat jako roky předtím, věděl jsem, že bych se na to zase vykašlal. Proto jsem udělal jednu zásadní rozhodnou věc. Vzal jsem si peníze a šel koupit boty. Ještě jsem nevěděl jaké, ale prostě jsem chtěl běžecké boty. Koupil jsem oranžové Nike za 1600 Kč a hned večer jsem poprvé vyběhnul. Bylo to něco jiného než vyběhnout v teniskách do tělocvičny. Cítil jsem, jako by to běhalo samo. 😉 Prostě paráda!

A to bylo vlastně to hlavní, díky čemuž jsem začal běhat. Běhal jsem skoro každý den večer ve tmě, protože jsem nechtěl být moc vidět na veřejnosti. Pravda je, že jsem vypadal hrozně, moc jsem neuběhl a skoro pořád jsem zastavoval. Po asi 2 měsících, kdy jsem koukal, že se se mnou opravdu něco děje a začínám se trochu měnit, jsem se rozhodl znovu investovat do běhu a koupil jsem si i běžecké tričko a kraťasy. Díky tomu jsem si připadal víc jako běžec a začalo mě to ještě více bavit. Nyní je pro mě běh naprostá srdeční záležitost a díky okolním běžcům i zábava. Mým dosavadním největším běžeckým zážitkem byl letošní závod RunTour, kterého jsem se zúčastnil. Byl to vlastně můj první závod vůbec, protože za celé ty dva roky jsem se nedokázal donutit někam jít. Nakonec mě přemluvila kamarádka, kterou jsem poznal přes facebook a která běžela v Liberci. A upřímně musím říct, že jsem se strašně bál. Měl jsem velkou trému, skoro jsem ani nespal, ale vyplatila se mi každá minuta. Díky tomuto závodu jsem si řekl, že budu dále pokračovat a běhat pořád, protože společnost běžců je ta nejlepší společnost, kterou můžu mít.

Takže na závěr bych chtěl říct, ať se nikdo nebojí začít. Je to sice to nejtěžší, ale jsem důkazem, že to jde i od nuly. Běh se stal součástí mého života, mojí největší zálibou a možná i nejlepším kamarádem, který mě nikdy nezradí. 😉

Sdílet článek na facebooku

Hodnotit článek

(18 hlasů, průměr: 4,72 z 5)
Loading...

Moje začátky běhu – 2 komentáře

  1. Lenochod napsal:

    Na základce jsem celkem dost sportovala. Věnovala jsem se basketu, florbalu a občas jsem šla i běhat. I když jsem se s tím během hrozně moc trápila, vždycky šly vidět výsledky a to mě těšilo. Jenže pak jsem si dala pauzu a už se k tomu nevrátila. Dneska ráno jsem se ale zvedla a kupodivu přinutila i přítele (cyklista, kterého nic jiného než kolo neláká) k rannímu proběhnutí. Nicméně jsem byla neskutečně šokována svou fyzickou kondicí! To že vážím víc než bych měla vím, na to že za sebou pořád tahám těžký zadek jsem si už taky zvykla, ale to že jsem vyšla (VYŠLA!!!) kopec a málem jsem vyplivla plíce, to mě opravdu těžce zasáhlo… Tudíž jsem se rozhodla začít pravidelně běhat. Objednala jsem si mp3 přehrávač,abych mohla poslouchat motivující hudbu a zítra si jdu koupit kvalitní boty na běhání. Doufám že postupem času našetřím i na lepší oblečení. Zatím budu běhat v lese, aby mě moc lidí nevidělo (pro mě samotnou to není příjemné), ale až se dám trochu do kupy, budu se snažit využívat i jiné běžecké trasy a určitě tam nebudu chtít lítat v teplákách od barvy a přítelově tričku 😀 Mnohokrát děkuji za tento blog, už teď jsem plná chutě vyběhnout.

  2. Mlok napsal:

    Super! Gratuluju, a doufam ze na tom budu podobne 🙂 Prave zacinam. Nikdy jsem nejak extremne nesportoval, radu let jsem delal bojovy sporty, mel jsem komplikovanou zlomeninu a uz jsem se k nim nevratil. Hodne s pritelkyni chodime, treking je pro me dulezity, jakmile nejdu na vylet poradnou prochazku dele nez par dni jsem nervozni 🙂 Ackoli docela piju alkohol (jsem muzikant :)) tak vzdycky rad chodim. Treba z prace domu pres celou Prahu atp.

    Obcas chodime plavat, je to fajn, ale pro me to neni naplnujici. Citim ze behani by mohlo, rad vytrvalostne chodim a chodim rychle, za sobotu neni problem ujit 25 a vice km. Koupil jsem boty, a ackoli je zima zacal jsem behat, tesim se az zitra zase vybehnu a snad se to pro me stane vasen jako pro mnoho lidi, od kterych jsem to v posledni dobe slysel, protoze na nich vidim ze jim to dela radost a ja ji taky chci 🙂

    Hodne zdaru

Napsat komentář

*