Dělat všechny sporty nebo jen jeden a pořádně? – 2. část

Dělat všechny sporty nebo jen jeden a pořádně? – 2. část
21. 11. 2013 Začátečníci

Autor: Jaromír D. | Přečteno: 5 262x

Sportujme co nejvíce venku

Místo, které si určíme ke sportování, hraje neuvěřitelně důležitou roli. Samozřejmě, člověka věčně nebude bavit cvičení na jednom místě (včetně nutnosti být přesně v tolik a tolik hodin na daném místě) nebo běh na běžícím pásu v posilovně, aerobik před televizí. Přidaná hodnota sportování by měla být více komplexní a měla by nutně přesahovat náš obvyklý „prostor“, ale zároveň by řešení mělo zůstat jednoduché. Tato podmínka se u běhání v podstatě kdekoliv venku naplňuje. Když jde člověk běhat místo do lesa nebo parku do posilovny, může být spokojen podle mě jen relativně krátkou dobu, protože to zákonitě nevydrží, začne mu chybět ona pravá podstata, začne mu vadit být obklopen pouze zdmi a k tomuto řešení se pak uchýlí jen v nejnutnějších případech. Když si spočítáme, kolik rádoby oblíbených sportů se dá dělat pouze na specializovaných sportovištích, výběr sportu si pak můžeme sami zjednodušit podle našich priorit. Chceme být ve sportování časově flexibilnější? Pak volíme běhání, cyklistiku, klidně i posilování, jógu. Pokud prioritou není, můžeme zkusit spinning, posilovnu, plavání a naopak si vše přesně naplánovat a striktně se pak plánu držet.

Více sportů chybou být nemusí

Možným řešením by mohla být minimalizace sportů, kterým se člověk chce věnovat. Co je ideální? Protože je náš web o běhání, samozřejmě to může být běh. Možná jako doplňkový sport cyklistika / v zimě běžky / plavání. 3 – 5 sportovních aktivit (lze jiné, kombinací by se našlo spoustu, stoprocentně i lehčí cvičení). Je to málo? Nebo raději padesát? Nevěnuje-li se sportovec alespoň trochu vážně svému sportu, jen těžko jej lze za sportovce vůbec označit, nenastává žádný proces, nedochází k žádnému zlepšení. Ideální je si zvolit dominantní sport, kterému budete věnovat přes 50% vašich sportovních aktivit. Doplňkové sporty pak volit podle sportu dominantního s cílem „vyrovnávat“ možné disbalance či podpořit regeneraci, pohyblivost…

Vyhledávat zážitky v podobě občasně vystřelených tenisových míčků lze, ale bez výsledku. A bez znatelných výsledků sportovat pochopitelně mnoho lidí nevydrží. V současném uvažování je v pořádku, když každý dělá, co jej baví, bohužel si tím nastavuje určité zrcadlo a získává falešně pocit výjimečnosti – o to dříve nadšení končí.

Absurdní motivace

Velmi mě baví a zároveň pobuřují různé manažerské příručky, ve kterých se člověk má věnovat ve volném čase tomu, co jej baví, co mu přináší uvolnění. Jenže ve většině případů uvádějí zcela scestnou metodiku. Pravidelné sportování NENÍ jít s kolegy jednou za měsíc na tenis nebo na squash, pravidelné sportování NENÍ lhaní sobě samému, jak prospěšné je pro tělo jízda na inline bruslích 2x za měsíc, navíc jen v létě, když je pěkně.

Volbou nevhodného sportu si navíc může téměř každý nadběhnout a ze zážitku se poté stane okamžitě nějaký problém. Právě sporty jako inline bruslení a cyklistika vyžadují důkladné zhodnocení, zodpovědnou přípravu a odhodlání se někam posunout a brát svou aktivitu trochu zodpovědně.

Nedostatek odhodlání něco dělat

Sport NENÍ o tom napsat si po běhu na facebook svou kilometráž, ani vůbec myslet při běhu na to, kolik si běžecký status získá „lajků“. Falešné pocity lze získávat různě – prvotní nadšení z aktivního a zdravého pohybu však skončí ještě předtím, než vůbec začne. Výmluvami (těmi ani lékařsky, ani nijak reálně podloženými) lidí s mírnou nadváhou pak vše vrcholí – zapomínají na vůbec nejbezpečnější, nejjednodušší a efektivní pohyb – chůzi. Jenže bývá pak problém najednou 2 – 3 hodiny být úplně sám, nedělat nic „efektivního a důležitého“, ani si neodpracovat svých 40 minut na spinningu s hudbou v uších, jen aby se nemuselo nerušeně přemýšlet a soustředit se na pohyb, poté odškrtnout jako splněno a mít z toho dobrý pocit. Musí v tom být víc. Běhání NENÍ o počtu naposlouchaných hodin hudby ve sluchátkách. Opět jak jsem již uváděl, fungovat to může jen velmi krátkou dobu.

Běhejme, sportujme, jezděme na bruslích, vycházejme z naší podstaty se přirozeně a pravidelně s chutí pohybovat. Nebuďme profesionálové v mnoha sportovních aktivitách, ale naopak se věnujme dlouhodobě tomu, co nás baví a v čem se můžeme zlepšovat.

Napsat komentář

*