Dělat všechny sporty nebo jen jeden a pořádně? – 1. část

Dělat všechny sporty nebo jen jeden a pořádně? – 1. část
8. 11. 2013 Začátečníci

Autor: Jaromír D. | Přečteno: 6 010x

Tento dvoudílný článek bude zamyšlením nad jistými tendencemi, které se objevují v posledních několika letech okolo sportu, tyto tendence se zobecňují a jsou prezentovány jako naprostá samozřejmost, správná cesta v dalším směřování a přesvědčení o aktivním pohybu. Jde o jakousi maximálně možnou pluralitu sportovních aktivit s cílem „udržet“ si jich co nejvíce. Dostávám se k tématu článku, ve kterém si pokládáme otázku, jestli je opravdu správným rozhodnutím vybrat si všechny nejrůznější sporty (inline bruslení, běh, cyklistiku, horolezectví, tenis, fotbal), a tím pádem vlastně žádný, nebo raději jen jeden.

Dochází k mylnému názoru, že všechny sportovní aktivity jsou určené pro každého. Zajímavostí jistě není to, že se většinou podobné názory objevují v souvislosti s hubnutím, zdravým sportováním a životním stylem, zkrátka perfektně sladěné s tím „dělej, co chceš“. Nevíte přesně, o čem píšu? Zkusím to rozvést. Každý sport má svá specifika, a v žádném případě není dělat všechny pravým účelem zdravého pohybu nebo hubnutí. To ovšem nevylučuje se jakémukoli sportu z široké škály možností opravdu věnovat naplno. Jen poukazuji s nadsázkou na to, že dělat všechny zdaleka nestačí.

Ještě chvíli počkejte, jdeme nakupovat!

Při hubnutí nebo změně životního stylu směrem k aktivnímu pohybu se mnohdy zcela nesprávně odkazuje na to, že je potřebné si vyzkoušet vše a podle toho se rozhodnout, co bude danému člověku v dané situaci vyhovovat. To je nesmysl, protože většinou po několika pokusech nevyhovuje nic. Což se špatným zjištěním má pramálo společného, protože k tomu v důsledku přehnaných očekávání z výsledků, které se nedostaví, pochopitelně dojít musí. Místo individuálního posouzení, snaze po objektivním zhodnocení vlastních předpokladů, zájmů, možností a sil, dává mnoho lidí na tento rádoby moderní názor a zkouší své schopnosti, svůj skrytý talent. Tu nakoupí brusle, tam laciné kolo, běžecké boty, běžkařskou kombinézu, lyžařskou bundu, chrániče, raketu na tenis, raketu na squash… Jenže na kvalitu se již moc nehledí. Proto se začínající sportovec klidně spokojí s levným kolem z obchodního domu, protože zaprvé ušetří, zadruhé pořídí další „potřebnou“ věc na sportování. Je důležité si uvědomit, že nikoliv přehnaná kvantita vybavení na všechny sporty bývá nutností. V lepším případě takové vybavení skončí po dvou vyjížďkách v kovošrotu mezi hliníkovými lopatami, v tom horším případě nějakým zraněním. Stále platí, že nejvíce zranění mezi nejrozšířenějšími sporty, se vyskytuje u cyklistů a inline bruslařů začátečníků.

GTD sportovní deníček

Další jistou tendencí je zavádění a snaha o určité urychlené GTD (Getting Things Done) postupy aplikované na sport, na zdravý životní styl. Naplánovat, zaznamenat čas, odškrtnout jako splněno, volno. Nic takového pro člověka, který chce dělat sport jako nezbytnou součást svého života, NEMŮŽE fungovat. Nedostává za to zaplaceno, odpracovaná doba ani prémie od šéfa pro něj nejsou motorem. Kdyby to fungovalo, každý druhý by byl šťastný a motivovaný sportovec. Pravda a realita je jinde. Jen si zkuste vybavit „sportovní návyky“ např. některých svých přátel. Na první pohled mohou být velmi aktivní, navštěvují nejrůznější sportoviště, stráví tam mnoho času, jenže svou energii vynakládají tak neefektivně, že se výsledky nedostavují, protože stráví mnohem více času něčím jiným, než samotným sportováním. Zcela upřímně to však nemusí být jednoznačně špatná věc, když se tím baví. Ale jestli se tomu dá říkat sport, tím si tak jistý nejsem.

Sport nás musí bavit

Nejprve by před námi měla vyvstat jiná otázka. Opravdu upřímně se zamyslet nad tím, jestli sportovat chceme a jestli sportovat můžeme. Pak již nemá cenu cokoliv řešit. Aktivní pohyb by měl být jednou ze základních neoddělitelných činností v životě, zvláště v této době, kdy existuje plno pohodlných způsobů, jak svůj pohyb naprosto minimalizovat ve jménu efektivity a věnování se důležitějším věcem, samozřejmě v uvozovkách. Aktivní pohyb by měl vycházet z podstaty člověka, nemělo by se v tom hledat nic víc, nic míň. Měli bychom si uvědomit, že jsme aktivní, pohyblivou součástí tohoto světa. A sportování nás musí bavit! Na rozdíl od zaměstnání (pro některé), protože jej můžeme brát jako nejnutnější povinnost. A dělat si povinnost ještě ze sportu kvůli zástupným jednotlivostem jako postava, hubnutí…? Výsledek se stejně pak nedostaví, když se i tento návyk od základu nezmění.

V pokračování článku budeme mimo jiné probírat nároky na prostor u některých sportů a volbě primárního sportu.

Napsat komentář

*