Z Unhošťského maratónu

O Unhošti nejen maratónské…

Desetkrát měli příležitost maratónci 3. 1. kroužit městečkem Unhošť. Pořadatelé zajistili překrásný zimní den, ráno pěkný mráz, sněhový poprašek, ale po svítání se začalo ukazovat slunce. Start byl až v poledne, sluníčko stále svítilo a rozehřívalo maratónce na trati. Po čtvrté hodině již bylo hodně nízko a tak ti, co bojovali ještě na trati pociťovali, jak pěkně přituhuje. Čaj v kelímcích už rychleji chladnul, ale zásoba teplého ještě byla. Všichni postupně mizeli v teple sokolovny.

Kromě zimní krásy městečka a okolí měli maratónci možnost obdivovat i místní pamětihodnosti. Z nich hlavní dominantou je na náměstí kostel sv. Petra a Pavla ze 14. století. První zmínka o něm se nachází v listině krále Jana Lucemburského z roku 1329, kdy byl kostel postoupen Rytířskému řádu Křížovníků v Praze. Podstatný zásah do podoby kostela měla jeho úprava v letech 1702–24, kdy dostal nový barokní štít. Od těch dob se podstatně nezměnil. Přímo u něho se nachází dvě sochy českých světců – Jana Nepomuckého a sv. Václava, které pocházejí z 18. století. Nejnovější ozdobou kostela je šest nových zvonů, které byly na kostel umístěny v letech 1973–6. Jejich zvuk měli maratónci možnost několikrát slyšet.

Další obdivuhodnou historickou stavbou na trase závodu je stará radnice. Byla vystavěna po udělení samosprávy městu v roce 1489. Dříve sloužila jako sídlo úřadů nebo kulturní zařízení. V roce 1982 bylo v budově znovu otevřeno Melicharovo vlastivědné muzeum.
František Melichar se narodil v roce 1842. Byl učitelem a později ředitelem na unhošťských školách a uznávaným vlastivědním znalcem. Napsal a sestavil Monografii města Unhoště – Paměti okresu unhošťského a dále Dějiny cejchovnictví v Čechách. Byl iniciátorem národopisných výstav a jeho sbírky tvoří základ dnešních muzejních sbírek. Muzeum, které v roce 1912 založil, nese jeho jméno, stejně jako jedna ze základních škol a ulice v níž byl start a cíl maratónu.
Na trase závodu bylo možno obdivovat i původní selská stavení či statky a domky, méně či více udržované, opravené nebo zrekonstruované.

V městečku se nachází i zámek, k tomu si ale maratónci museli zajít před nebo po závodě, nebyl vidět přímo z trasy. Jednopatrová budova v jižní části města dostala dnešní podobu ve druhé polovině 18. století a nese jméno po rodu Feldeků, kterým do této doby patřil.

Území městečka bylo osídleno již v pravěku, první lidé sem přišli v mladší době kamenné asi před 4–2 tis. lety př. n. l. Už v ranném středověku existovalo jako ves a jeho název byl odvozen od jednoho z prvních majitelů statků jménem Uněhost.

Nejstarší písemné zprávy o městečku jsou dochovány z doby krále Přemysla Otakar II. V roce 1329 pak bylo již městečkem, které se stalo kulturním a hospodářským centrem, na starobylé obchodní cestě z Prahy na Křivoklátsko.

Nezávislost na Praze městečko přineslo privilegium krále Vladislava Jagellonského z roku 1489, kdy byla rozšířena jeho samospráva. Z té doby pochází ustavení znaku, jehož základem byl jelen vybíhající z okraje lesa. Znak s tímto symbolem město užívá dosud.
Kolem roku 1790 za vlády císaře Františka II. byla Unhošť úředně jmenována městem a později v roce 1850 se stala sídlem okresního soudu a berního úřadu. Zánik samosprávného unhošťského okresu přinesl zákon z roku 1927.

Za rok zvou pořadatelé maratónce znovu, tentokrát již 2. 1. 2010!
Jan Dolejš

Napsat komentář – zatím žádný komentář, buďte první!