Co dělat, když se nechce?

Co dělat, když se nechce?
14. 7. 2008 Začátečníci

Autor: fv-admin | Přečteno: 38 548x

Neztrácejte motivaci. Někoho se tento článek vůbec netýká, běhání ho totiž baví a už si svůj život bez pravidelně naběhaných kilometrů nedokáže vůbec představit. A to je velmi správně. Na druhou stranu jsou tací, kteří sice začali běhat, ale po týdnu či dvou už do běhání nemají chuť. Musejí se velmi přemáhat k nazutí běžeckých bot a hledají všelijaké záminky a výmluvy, aby v ten den nemuseli vyběhnout vůbec.

Pokud jste toto na sobě nikdy nepozorovali, můžete být jedině rádi. Nicméně se to někdy stává i zkušeným a ostříleným běžcům. Je to prostě v hlavě hluboko zavrtáno – „co by se stalo, kdybych dnes netrénoval, přeci vůbec nic…“ Pokud něco podobného zažíváte a vaše největší noční můra je ta, že si nazujete boty a musíte vyjít ven z domovních dveří, měli byste s tím něco dělat.

Budete se třeba divit, ale nejúčinnější v takových momentech je, když si okamžitě nazujete boty, vezmete si oblečení, z těch dveří vyjdete, popř. seběhnete ze schodů a poběžíte vaši obvyklou trasu. V 90 procentech se po pár minutách běhu budete cítit o hodně lépe, rázem zapomenete na vaši náladu těsně před běháním, kdy jste ještě v bytě na pohovce prováděli vědeckou analýzu, vyběhnout či nevyběhnout. Opravdu to funguje, budete velmi překvapení.

A aby se vám to nestávalo příliš často, zkuste si ten pocit zapamatovat, zafixujte si ho a při podobných chvílích si ho ihned vybavíte a uvědomíte si, že když vyběhnete, hned zapomenete na starosti, odbouráte zbytečný stres z celého dne a bude vám prostě fajn.

Také je užitečné, když si zavedete nějaký „režim dne“. Nemusíte si do něj psát všechny činnosti, které chcete v ten den vykonat, to je asi blbost, ale přesně si vyhraňte čas na běhání. Pár dnů po sobě běhejte v tu samou hodinu, „zaleze“ vám do podvědomí, vybudujete si určitý systém a pak to budete brát jako samozřejmost. Ani vás nenapadne polemizovat nad tím, jestli těch 45 minut běžet nebo ne, jestli na běhání máte čas.

Jestli jste ranní ptáče, určitě uvítáte ranní běhání. To je pro běhání téměř nejideálnější doba. Pokud ranní vstávání v lásce moc nemáte, vyběhněte hned po práci, snažte se to odpoledne neodkládat nebo by se vám potom nemuselo chtít.

Další z možností, jak se udržet motivován, je běhat ještě s někým. Pokud budete běhat v páru, určitě se nestane, že si řeknete: „Já na to dneska kašlu!“, protože ten druhý na vás spoléhá a vy na něj taky. Nenecháte svého parťáka přeci na holičkách. Nebo jinak: na rande byste se taky museli nutit a přemlouvat, a pak na něj vůbec nepřijít? Vždyť běhání je takové randění, mnohdy individuální rozmluva s přírodou a někdy i v páru. Navíc si při běhání můžete povídat (v aerobním pásmu to není žádný problém, snažte se při vašich trénincích (začátečníci) udržovat takové tempo, aby jste mohli v klidu hovořit plynule celé věty, nemyslím jen útržkovitá slova). Toto povídání může splnit ne-li ještě větší účel, jak povídání při kafi někde v kavárně nebo v pátek na skleničce. Není lepší po prosezeném týdnu v práci místo prosezeného pátečního podvečeru raději vyběhnout a udělat něco pro svoje zdraví? Váš společenský život vůbec trpět nemusí!

Časem by se vám mělo chtít běhat vždycky. Poznáte ten okamžik, kdy už vůbec nebudete váhat, zda v ten den běhat či ne, ať je pěkně nebo prší.

Dobrá motivace by měla také spočívat ve stanovení nějakého cíle. Např. zhubnout o 5 kg nebo uběhnout za dobrý čas nějaký závod.

Pokud je zakořeněná vaše nechuť k běhání jinde a stojí vás to přemáhání a hodně energie a víte, že to nemá cenu, zkuste prostě jiný sport. Cyklistika, plavání nebo jízda na kolečkových bruslích je přece také řešením.

Jestli se vám chce běhat, ale necítíte se dobře (rýma, kašel, velká únava), dejte se 3–4 dny pohov a začněte, až vám bude zase dobře.

Držím palce.

Sdílet článek na facebooku

Štítky

Hodnotit článek

(31 hlasů, průměr: 4,61 z 5)
Loading...

Co dělat, když se nechce? – 8 komentářů

  1. Honza napsal:

    Pro mě jsou motivací různé články jiných lidí. O tom co pro ně sport znamená atd. Třeba tenhle článek je dokonalý sportyonline.cz/sport-je-pro-mne-dulezity/

  2. Mirek napsal:

    Ahoj, je mi 23 let, měřím 170 cm a vážím 68 kg, už čtvrtý měsíc se věnuji pravidelnému běhání, chodím běhat 3x týdně 7-12 km, podle toho jak se cítím. S motivací nemám problém, běhání mě velmi baví. Ale poměrně dost mě trápí bolest v zad v oblasti kříže, bolest se dostaví zhruba po 5 min běhu, okolo 20 min bolest vrcholí a pak odezní a můžu běžet bez problému až do konce mé trasy. Nevím čím to je, zaměřil jsem se na nákup kvalitních běžeckých bot, ale to bohužel příliš nepomohlo. Bolest je velmi nepříjemná a nevím jestli nedělám něco špatně,nerad bych si zbytečně zníčil záda . Máte někdo podobný problém? Nemohli by jste mi poradit, co dělám špatně?

  3. Markéta napsal:

    Ahoj, taky jsem začala běhat. Píšu si to od 19.6.2014 do dnes jsem byla 11x, běhám 5-7km.
    Teď jsem ale už týden nebyla, nějak se mi nechtělo, o víkendu jsem byla nějaká unavená, tak jsem si řekla,že budu poslouchat svoje tělo, jak se říká. Také jsem zjistila, že jsem těhotná, tak to svádím na to. Z toho pramení můj dotaz: Do kdy se asi tak může běhat, dokud mi to nebude vadit? Nevíte? Nebo nemáte někdo zkušenost?

  4. Znalec krabicových vín napsal:

    http://www.youtube.com/watch?v=qO9uRc74-ek tady je ta motivace:)

  5. Zdeňka napsal:

    Před cca rokem jsem také začala sportovat.. jako motivaci jsem si udělala tabulku na lednici a hrozně mě hnalo si ji vyplňovat..

  6. Honza napsal:

    Sportovani mne docela bavi. Nejvice jizda na kole, kdyz neni moznost tak behani. Problem s motivaci resim neustale. Neumim zkratka svou hlavu naucit, ze chce vic. Tak si porad dokola opakuju, ze dulezite je to nevzdavat a ze chci vic a zatim to docela funguje.

  7. Matouš napsal:

    Rady to jsou pěkné, ale přijde mi, že problematika „nechce se mi“ by se měla probrat více do hloubky. Podle mě je to hlavně o motivaci, občas mi chybí. Zajímalo by mě, co komu letí hlavou, aby se přesvědčil jít na to. 😀

  8. Radek napsal:

    Moc dobré rady, je poznat, že jsou za nimi velké zkušenosti. Díky za ně.

Napsat komentář

*