Pokračování aktivity – aneb jak se dá či nedá sportovat na mateřské

27. 4. 2012 Ze života

Autor: kimbi | Přečteno: 6 721x

Uběhl přibližně měsíc a kousek od napsání mého prvního článku. Za tu dobu jsem si už pořídila boty značky Asics (Gel Trabuco 14 G-TX) a běhám (tedy teď už běhám 🙂 ) celkem pravidelně. Mému muži patří velký dík za to, že jsem sehnala boty za velmi dobrou cenu,  i o tu se postaral on, tj. zaplatil je. Musím říci, že to celou věc tak nějak urychlilo, jelikož já sama bych na ně z mateřské šetřila opravdu o něco déle. Jen musím podotknout, že jsem asi volbu velikosti přetáhla o půl čísla, ale alespoň jsem chytřejší pro příště. K botám jsem si mohla vybrat i kalhoty, takže mojí super výbavu tvoří boty a 3/4 kalhoty Craft, moira a tričko, lehká bunda. Tudíž na začátek docela slušné… myslím si. 🙂

Začátek – ten bych datovala k 20. 3. 2012, tedy den po napsání mého prvního článku. Vyšla jsem si se synkem v golfkách na svižnou procházku. Trvala 45 minut a ušla jsem cca 5 km – to je opravdu jen odhad vycházející z naježděných km na kole po trase, kterou jsem šla. Během chůze jsem ukazovala synovi kachny na potoce, ptáčky u cesty… Taková naučná stezka pro nejmenší. Jeho to bavilo a mne taky. Snažila jsem se držet přibližně stejné tempo. Byla jsem spokojená a tak jsem pozítří vyrazila zas, tentokrát už sama. Malého hlídal děda na zahrádce – i jemu patří velký dík, protože bez jeho pomoci by to také nešlo tak dobře. Střídala jsem 2 min chůze s 2 minutami běhu. Řekla bych, že tento den jsem hodně zjistila – pokud se na to nesoustředím, tak dýchám správně (tj. břichem), nosem udýchám velké houby, pusou udýchám zatím všechno 🙂 a musím běhat pomaleji… Běžela a šla jsem 30 min (2 min běh a 2 min chůze) a bylo to 3,38 km. Pak byla 2 dny pauza a pak jsem opět vyrazila se synem na 45 minutovou procházku svižně, opět 5 km. Opět obden následovalo 30 min 2+2, 3,76 – zrychlila jsem. Obden 45 min chůze, cca 4 km – spomalila jsem. Oťukala jsem si tím, že každý den se opravdu běží jinak, i když jde o stejnou trasu. A hlavně – vím, jak se asi cítím při TF 160 – 175… ale i při 195. To byla super hodnota při pokusu o běh do kopce. Ale kdo nezkusí, neví, tak prostě zkouším…

Pak jsem kombinovala běh s chůzí ještě asi 5x a přešla do souvislého běhu. I při běhu do kopce už TF udržím kolem 180ti, takže si tu tak běhám kolem zahrady po stezkách, přibližně obden. Teď už běhám cca 40 minut, něco málo přes 5 km. Plus mínus 2 minutky – ovlivňuje to hodně teplota a samozřejmě to, jak se cítím. Vyhovuje mi více teplota 10 až 15 stupňů, ale teplo teprve začíná, takže si na něj určitě budu postupně zvykat. Průměr mám kolem 7,10 až 7,5 km/h. Mám za sebou svých prvních 40 km (počítám jen ty, které jsem už jen běžela) a baví mě to. Což je pro mě asi to nejdůležitější. Mám svoji chvilku pro sebe, baví mě to a cítím se při tom dobře. Honzík (náš syn) si při tom užívá na zahradě buď s dědou, s babi nebo s taťkou a já si běhám vyčistit hlavu do lesa a na cestičky kolem. Rozhlížím se po lese a říkám si, jak krásně kvete, že až porostou houby, tak to zjistím skoro jako první, že lidi jsou stále neskutečně hnusní k přírodě a vyhazují kde se dá co se dá, nebo naopak – že vídám stále stejné lidi, kteří o své okolí pečují a to mě naopak těší, že si už krásně dýchám své 2 nádechy a výdechy a těším se na další dny, které se mi podaří naplnit tou skvělou chvilkou „pro sebe“.

Přeji Vám všem stejně šťastné kilometry jako jsou ty mé.

Napsat komentář

*

Přečetl/a jsem si Zásady ochrany osobních údajů a odesláním komentáře s nimi souhlasíte.*